Nevěsta

UPÍRKA A VLKODLAK. Jiskřivé, něžné, vzrušující, osvěžující, svižné, napínavé a velice čtivě napsané. Jsem nadšená, že jsem si tuhle knihu koupila, přestože je to moje první od Ali Hazelwood. Misery byla v dětství poslána k lidem jako kolaterál, což bylo vlastně takové rukojmí. Měla být zárukou míru mezi lidmi a upíry a stejně tak její lidský protějšek ubytovaný u upírů. Teď už je Misery dospělá a její úkol kolaterálky skončil. Nahradilo jí další dítě. Misery má práci mezi lidmi, svůj byt, falešné doklady a obroušené tesáky. A také jedinou lidskou kamarádku Serenu, která je jako její sestra a která nečekaně beze stopy zmizela... Miseryn otec však nelení a hned pro ní chystá další úkol. Má se provdat za alfu vlkodlaků Loweho. Tento akt má tentokrát utužit vztahy mezi upíry a vlkodlaky, protože Miseryn otec se bojí, že spojenectví lidí a vlkodlaků by mohlo být pro upíry nebezpečné. Misery překvapivě se svatbou souhlasí, má totiž vlastní důvod, proč se chce stát Loweho manželkou... SPOILER Bavilo mě postupné sbližování Misery a Loweho :-). Přirozeně si rozuměli, pošťuchovali se, doplňovali a líbilo se mi, že Misery se chovala hezky ke každému. Její dráždění Alexe, jako kamaráda, kterého by si případně mohla dát k obědu, bylo hodně vtipné :-). Velice si také oblíbila Loweho sestru Annu. Ta malá potvůrka (6 skoro 7 let :-) jí říkala Miresy :-). KONEC SPOILERU KRÁSNÁ KNIHA :-) -------------------------- "Doufám, že jsi si přibalila lepící váleček na chlupy! Prej dost línají." "Hele, pokud bys chtěla žít o chvíli dýl, zkus mu hodit klacek, až na tebe začne cenit zuby. Slyšel jsem, že prej rádi aportujou..." "Dávej si na něj pozor," šeptá mi otec, aniž by přitom pohnul rty. "Je velice nebezpečný. Koukej ho nenaštvat." Přesně tohle chce každá dívka slyšet deset metrů před oltářem....

Jsem stále na dovolené na Lanzarote a tento jeden z ostrovů věčného jara, jak se těm Kanárským říká, zažil minulý týden vlnu nezvyklých veder, bylo zde přes 40 stupňů ve stínu. A tak jsem sáhla po této nenáročné knize, která je žánrem zcela mimo mé čtenářské zájmy, ale napsala ji Ali Hazelwood a tu mám ve velké oblibě. A musím říct, že kdyby mně bylo o čtyřicet let méně, byla bych nadšená:-). Ali se nezapře, její knihy mají sílu především ve vtipných, chytrých dialozích a umění vytvořit hrdiny, které si opravdu zamilujete. A platí to i o těch upířích i vlčích, bavila jsem se náramně. Je to vtipné, milé, chytré, ale i místy zajímavé, ta detektivní zápletka knize slušela. Fanynka tohoto žánru se sice ze mě už nestane, ale Družku si časem zřejmě přečtu. Pro Ali mám velkou slabost, ať už napíše cokoliv pro kohokoliv :-).