Neutečeš

Kniha ne o běhu, ale o běžkyni. Velice osobní zpověď a popis cesty nelehkými etapami života. Velice inteligentní a energická žena, která se těžce vyrovnává se ztrátou bratra, popisuje ani ne tak běh, ale spíše hledání sama sebe, vyrovnávání se složitými situacemi a nalezení vnitřního klidu. Běh je zde jedním z nástrojů, jak to zvládnout. Od elitní běžkyně jsem očekávala více popisu emocí spojených s ultrazávody, více zážitků z trati. O tom ale kniha není.

Přesně si pamatuji, kdy jsem začala Katku sledovat na Instagramu. Bylo to v době, kdy jsem hodně běhala a milovala jsem to. Občas jsem sledovala i běžeckou scénu a jednou na mě vyskočila zpráva, že Katka vytvořila nový národní rekord v běhu na 12 hodin (127,56 km). Viděla jsem její fotku a říkala si: „Opravdu tahle drobná, krásná blondýnka vytvořila národní rekord?“ Zdání klame. Když se mi do rukou dostala její kniha, neváhala jsem. Něco málo jsem o Katce věděla a bylo mi jasné, že to nebude jen kniha o běhu. A nebyla. V téhle křehce působící ženě se skrývá mnohem víc. Katka má za sebou skvělá umístění na domácích i zahraničních ultrazávodech, na Spartathlonu v roce 2018 doběhla jako druhá žena. Studovala na Matfyzu, získala doktorát, učí matematiku a věnuje se také umělé inteligenci. „…čas je to nejcennější, co máme, a pokud ho věnujeme tomu, co má přínos, je to ta nejlepší investice.“ Je to životní příběh Katky – útlá kniha plná pokory, vděčnosti, bolesti, zranitelnosti, hledání odpovědí i lásky. Kniha plná hlubokých emocí a myšlenek. Je hodně osobní, ale není to motivační příručka ani sportovní reportáž ze závodů. Spíš jde o upřímné zamyšlení nad životní cestou. Myslím si, že to nebude kniha pro každého. Mně ale sedla. Sympatická mi je samozřejmě láska k běhu. Zaujal mě ale i autorčin přístup k učení a vzdělávání, což je směr, kterým bych se chtěla vydat i já. Rezonovalo se mnou také téma péče o rodiče, protože je to něco, čím se – naštěstí jen okrajově – sama zabývám. A pak je tu cesta hledání smyslu, odpovědí a poznání. Přemýšlení nad tím, kdo jsem, kam směřuji, kým jsem. A kým mám být. “Dlouho jsem měla pocit nedostatečnosti, srovnávala jsem se s druhými, neviděla svoje úspěchy ani přednosti. Neviděla jsem sebe, viděla jsem jen to, co dokázali druzí.” Řadím se ke skupině lidí, kteří nesnášejí matematiku, ale milují příběhy. A musím říct, že mě autorka docela navnadila na dějiny matematiky. V kombinaci s přesahem do filozofie to zní hodně zajímavě. Jak hodnotit knihu, která odráží něčí skutečný příběh? Tohle nebude o hvězdičkách. Tohle je o tom setkat se na chvíli s někým jiným a zasadit střípky jeho života do širšího kontextu. Inspirovat se. Obdivovat. Soucítit. A znovu si uvědomit, proč miluji běh.