Nepřítel mého nepřítele

Takový, mafiánskoromantický příběh co vás prostě nepustí. Pěkné. "Možná proto, že nepřítel ti nemá důvod lhát."

Přiznám se, že s českou dark romance mám obecně trochu složitější vztah. Často mám pocit, že se autoři snaží hlavně šokovat, ale už méně pracují s emocemi nebo samotným vztahem mezi hlavními hrdiny. A právě proto mě Nepřítel nepřítele tak příjemně překvapil. Tohle byla přesně jedna z těch knih, které mě prostě bavily. A právě to je pro mě při hodnocení nejdůležitější. Příběh mě chytil hned od začátku a už nepustil. Má všechno, co od podobného typu knih očekávám – fungující chemii mezi hlavními hrdiny, napětí, mafiánské prostředí a výbornou dynamiku vztahu. Velkým plusem pro mě byla i linka enemies to lovers, která je jedním z mých nejoblíbenějších knižních motivů, a tady fungovala opravdu skvěle. Líbilo se mi také, že příběh nepůsobil jako kopie zahraničních dark romance. Naopak měl vlastní nápad a originální zápletku, díky které jsem byla neustále zvědavá, kam se bude děj dál ubírat. Výsledkem bylo, že jsem knihu přečetla během jediného večera. Pořád jsem si říkala, že si dám už jen jednu kapitolu… a najednou jsem byla na konci. Jestli bych měla něco vytknout, pak snad jen samotný závěr. Nepřišel mi špatný, ale klidně bych uvítala, kdyby byl o něco delší. Po všem, co se během knihy odehrálo, bych si ještě ráda chvíli užila rozuzlení a společné chvíle hlavních hrdinů. Není to ale nic, co by mi celkový dojem zkazilo. Nepřítel nepřítele je pro mě důkazem, že i česká dark romance umí nabídnout silný příběh, fungující chemii a emoce, aniž by musela spoléhat jen na snahu čtenáře šokovat. Knihu jsem si opravdu užila a rozhodně patří mezi příjemná překvapení letošního čtení.