Nechci tady v žádném případě nabourávat autorův smysl pro historii. Pro každého člověka, který se chce dozvědět něco o životě Radoly Gajdy a jeho působení v Legiích a následně v NOF v Československu, je tahle knížka studnicí informací. Kvituji, že si někdo s tímto tématem dal práci. Co ovšem nelze pominout, je styl, kterým autor svůj příběh vypráví. Název "Nepřítel Masaryka" určitě navnadí, ale v tomto případě je to až moc osobní. Celá kniha je vesměs jakousi ubrečenou esejí o tom, jak zlý Tatíček ubližoval nevinnému generálovi a hrdinovi od Zborova. Nemám idealizovaného TGM, ani si nedovolím odsuzovat Gajdu za jeho působení u NOF, protože každá doba má svá úskalí. Nikdo není absolutní hrdina a absolutní zlořád. Ale tady se autor pouští na hodně tenký led. Snaží se Gajdu bránit před splikeneckým čecháčkovstvím, ale poskytuje minimum informací o zdrojích, které by věrohodně potvrdily, že byl tento "hrdina" skutečně soustavně nálepkován, aniž by si to někdy zasloužil. "Masaryk" hraje v tomto díle roli zabedněného politika, spiklence, podrazáka a můžu pokračovat donekonečna. A nazývat TGM diktátorem, to chce asi taky trochu odvahy. Jednoduše, této knize chybí nadhled. Žádná snaha o objektivitu, jen směšné výlevy. Rozhodně se nestavím proti mírně kontroverznímu nápadu postavit svoje dílo na tématu "Hrad" vs "nedoceněný hrdina" - klidně to tak mohlo být. Pravda ale asi není tak jednoduchá a zřejmá, jako ji vidí tady pan autor. A když už nic, tak ten ubrečený styl psaní opravdu kazí požitek ze čtení. PS: Kromě pravopisných chyb a nesmyslů se tu ještě objevuje kapitola, která není dokončená. To je prostě materiál tahle kniha...

Tak myslím, že je to takový lepší průměr. Myslím, že je dobře, že se někdo zabývá takovou podstavou jako je hrdina generál Gajda, nicméně zpracování tématu hodnotím spíše podprůměrně...