Nenápadná kniha ve stínu Spolčení hlupců a borovic. Kouzelná, tichá, smutná. Moc smutná. Jako ty borovice za bezvětří. Kritika uzavřené společnosti malého města. Společnosti, na kterou podobně jako na škváru v rozbitém koleně chceme co nejrychleji zapomenout. Bohužel to není tak snadné, jaké to však musí být pro outsidery všeho druhu? Kazatel by řekl: „nesmíte si nechat vše líbit“. Jenže: „někteří nevíme, jak si to nenechat líbit“. Potom se z některých stanou vrazi a někteří brečí, když teta Mae nenávratně mizí. Nadčasová retrospektiva, která se dá číst dvakrát za sebou, podobně jako vydržíte koukat na dětský vláček a absolvujete s ním ne jedno, ale více koleček. Navíc tak nějak zapomenete, že Vám při tom kape z děravé střechy na hlavu. Máte ji totiž v jednom ohni. Tento živel (fire a možná dokonce Arcade Fire) snad zvítězí nad dalším –totiž neonem.

A vial of hope and a vial of pain, In the light they both looked the same. Poured them out on into the world, On every boy and every girl. It's in the Neon Bible, the Neon Bible Not much chance for survival, If the Neon Bible is right...