Neohrožené ženy

Publikace přibližuje čtenářům aktivismus na poli ženských práv zejména za období posledních 150ti let, ale nezapomíná například ani na řeckou básnířku Sapfó. Zároveň nám kniha připomíná, že je v oblasti lidských (ženských) práv stále na čem pracovat a že zdaleka nejsme tam, kde bychom být měli. Příběh mladičké Malály nám pak ukazuje, že podmínky na jednou demokratickém území se můžou rychle změnit k horšímu. Čtení je to poučné a ilustrace jsou originální. "Svůj příběh nevyprávím proto, že je výjimečný, nýbrž proto, že výjimečný není..."

Docela pěkně napsaný výběr pár důležitých událostí (nejen) z historie boje za volební právo žen v komiksové formě. Rozšířila jsem si pár příběhy v téhle tématice obzory. Třeba íránská rebelka Táhere z poloviny 19. století. Tvrdila, že ženy by měly mít stejná práva jako muži a ptala se, proč holky nesmí chodit do školy. Tak ji nejdřív provdali, aby dostala rozum. Nepřestala s remcáním, tak jí sebrali děti a manžel ji zapudil. Následovalo vězení a když si ani tak nedala říct - trest smrti uškrcením. V Británii dovolili po dlouhých letech volit po první světové válce ženám nad třicet s odůvodněním, že do třiceti let jsou ženské moc "vrtošivé". Trvalo jim deset let, než změnili na vrtošivé pohlaví názor. Kdo by se chtěl víc dozvědět o některých jmenovaných postavách, doporučuji skvělou knihu Benoite Groult: Budiž žena. Je napsaná tak lehce, s ironií a humorem, že se čte sama. A člověk se přitom dozví spoustu neuvěřitelných informací. V téhle souvislosti mě napadá, jak psala Virginia Woolfová o tom, že chtěla někdy ve třicátých letech minulého století do knihovny tuším v Cambridge něco nastudovat. No jako ženskou ji nepustili, tak chtěla oslovit tuláka, co se válel v parku, aby jí knihy přinesl. Ve většině zemí světa je věc s volebním právem uzavřená (ve Vatikánu třeba ne). Nejdřív došlo k osvobození otroků, pak práva žen a teď snad dojde v budoucnu i na zvířata. Přijde mi nemyslitelné, jakým krutým způsobem se ve většině velkochovů s nimi zachází. Jsou brána jako věci a stále jen málokdo se zajímá, co jeho večeře cítila před tím, než se stala řízkem. Sama za sebe se ozvat nemůžou, tentokrát je to na nás.