Neobyčejné materiály

Velmi zajímavá a čtivě napsaná kniha. Skvělý pohled „pod povrch“ několika materiálů, se kterými jsme denně v kontaktu (dobře, až na aerogel), ale často vlastně ani nevíme, jak fungují. Vynikající kapitola o betonu, zejména jde-li o vývoj samoopravného betonu s využitím bakterií přimíchaných přímo do cementu. Báječná kapitola o čokoládě, kterou nedoporučuji číst s prázdným žaludkem. Sklo, plast, ocel a mnoho dalšího. Rozhodně doporučuji. Více zde: http://www.iliteratura.cz/Clanek/37791/miodownik-mark-neobycejne-materialy

Beton, hm, takže beton je tvrdý a, a…šedivý...a hm, a...copak beton, ale jmelí! Obdivuji autora, mluvit púl hodiny o něčem tak nudným jako je beton a dokázat to takovým zpúsobem aby u toho čtenář udržel pozornost nebo se dokonce bavil je opravdu záviděníhodná schopnost, kterou nedisponuje jen tak kdekdo, zvláště když vzpomenu na své učitele a profesory, kteří si díky zcela opačným schopnostem vysloužili přezdívky jako uspávač hadú nebo rohypnol. Na múj vkus ale kniha klouzala příliš po povrchu. Namísto toho aby mi autor třeba objasnil jaké materiály se používají v solárním panelu a jak vlastně díky nim vzniká elektřina mi objasní jak funguje pitomej papír, což alespoň doufám všichni takňák přibližně víme. Kniha je tak hlavně o tom abychom se kolem sebe rozhlédli a uvědomili si kolik úžasných výdobytkú civilizace kolem sebe máme a díky své lidské přezíravosti a zhejčkanosti si to již vúbec neuvědomujeme, nedokážeme to ocenit nebo to považujeme za samozřejmost. Jenže právě tahle lidská zhejčkanost posouvá lidstvo kupředu. Kdyby se Gutenberg mohl každý den nadšeně radoval nad tím jak úžasnou věcí je hajzlpapír a s touto radostí si vystačil, nikdy by nevynalezl knihtisk.