Nenávist

"Projev, který ponižuje na základě rasy, etnicity, pohlaví, náboženství, věku, zdravotních postižení nebo podobných důvodů, je nenávistný. Ale největší chloubou naší právní svobody slova je to, že chráníme svobodu vyjadřovat názory, které nenávidíme." Tenhle citát amerického soudce Olivera Wendella Holmese a citát George Orwrell "Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet", zhruba shrnuje můj postoj ke svobodě slova a nepřípustnosti cenzury. S autorkou se tedy prakticky ve všem shodnu - dokonce bych možná byl benevolentnější - (nebo radikálnější?). Bohužel její argumentace je pro naše podmínky obtížně použitelná, protože se opírá o americkou ústavu a tamní soudní precedenty. Zaujala mě ale pasáž tvrdící, že lepších výsledků než zakazování dosahuje debata. Pro lidi tvrdící, že s někým není rozumná diskuze mám jednoduchou otázku "Kdyby ti zakázali tvrdit něco čemu věříš, přestal by sis to myslet?" Ať si na to každý odpoví a pak si sám zformuje svůj postoj ke svobodě slova.

Kniha Nenávist pojednává o nenávistných projevech, proč by se neměly cenzurovat, i když jsou nepříjemné či urážlivé. Autorka poukazuje na to, že cenzura není řešením. Naopak, jak se proti nim bránit. Samozřejmě je potřeba rozlišit to, když je projev "za hranou", tedy trestný. Což je někdy docela tvrdý oříšek, řekla bych, nejsem žádný odborník. :D V knize je mnoho případů, které se staly, průzkumů, aby si člověk udělal obrázek. Hodně se samozřejmě řeší diskriminace, utlačování některých menšin či rasismus. Trochu mi vadilo, že některé informace se opakovaly několikrát. Autorka se na ně snažila dát důraz, což chápu, ale číst třeba 3x stejnou informaci.. no.. Každý má právo na názor, to je jasné. Někdy si ale říkám, mluviti stříbro, mlčeti zlato. Skoro všude, ale hlavně na soc. sítích se setkávám s názory a projevy, se kterými nesouhlasím a kolikrát se i pěkně naštvu, nebo mě zamrzí. Z knihy jsem si dost věcí vzala k srdci. Jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst.