Německo v přímém přenosu

Přes knihu Jiná Británie jsem zjistil, že autor již dříve napsal sondu do německého života, která samozřejmě je staršího data, ale základní věci se dle mě v čase tolik nemění, takže zajímavé počtení ;-)

Čtivá publicistická sonda do německé společnosti. Kniha se věnuje vysoké politice, německým dějinám, vztahu mezi starými a novými spolkovými zeměmi, fotbalu, každodennímu životu, sociálním problémům, česko-německým vztahům, Berlínu či biopotravinám. Opomenuta nejsou ani citlivější témata, jako jsou nacistická minulost, neonacismus, RAF či přetrvávající problémy východního Německa. K datu svého vydání v roce 2011 podle mého názoru kniha vystihuje Německo i Němce velmi dobře. Od jejího vydání však Německo prošlo řadou významných společenských, politických a hospodářských změn, které kniha z pochopitelných důvodů nemohla zachytit. Patří mezi ně například zavedení celostátní minimální mzdy, zrušení systému Hartz IV, vznik a vzestup AfD, migrační vlny let 2015–2016 a po ruské invazi na Ukrajinu či konec šestnáctileté éry Angely Merkelové a následné vlády Olafa Scholze a Friedricha Merze. Zásadní proměnou prošla také německá zahraniční a bezpečnostní politika. Ruská invaze na Ukrajinu vedla k vyhlášení tzv. Zeitenwende a k přehodnocení dosavadního německého přístupu k Rusku, obraně a vojenské síle. Současně se dostal pod tlak tradiční německý hospodářský model založený mimo jiné na relativně levných energiích, silném průmyslu, exportu a intenzivních hospodářských vztazích s Čínou a Ruskem. Německo mezitím ukončilo výrobu elektřiny z jaderných zdrojů, výrazně rozvinulo obnovitelné zdroje a jeho automobilový průmysl čelí transformaci spojené s elektromobilitou a rostoucí zahraniční konkurencí. Proměnila se rovněž německá společnost. Vedle důsledků rozsáhlé migrace lze zmínit například zavedení „manželství pro všechny“ nebo reformy systému sociálního zabezpečení. Celkově lze říci, že současné Německo je politicky i společensky polarizovanější než země, kterou autor zachytil na počátku druhého desetiletí 21. století. Tato časová podmíněnost však podle mého názoru hodnotu knihy nesnižuje. Naopak jí s odstupem patnácti let dodává další rozměr. Lze ji číst jako zdařilý portrét Německa na konci první dekády 21. století a současně jako určitou časovou kapsli zachycující zemi před migrační krizí, vzestupem AfD, koncem éry Angely Merkelové, válkou na Ukrajině a zásadními změnami německé energetické, bezpečnostní a hospodářské politiky.