Povídky Harlana Ellisona zastoupené v tomto výběru se vyznačují originalitou, osobitým stylem ztvárnění jednotlivých námětů, nekonvenčností místy až provokující či pobuřující. Autor mě jednoznačně přesvědčil o svých kvalitách hned první povídkou, která,jak se zdá, je dle mnoha získaných ocenění jeho "vlajkovou lodí". Vysoký standard si však udržují i další "kousky", které nepostrádají invenci a mistrovské zpracování.

Nesuď knihu dle obalu? Hm, tady máte zářný příklad nesmyslných rčení. Nemám ústa & musím křičet má nádhernou obálku a snad nejlepší a nejpraktičtější typ vazby co jsem u knížky zatím potkal ovšem to je asi tak všechno čím vás knížka dostane. Už název povídky mě přišel zvláštní použitím &. Proč někoho napadlo tento anglico-český guláš mě hlava vážně nebere. Jenže to je snad ta nejmenší muška na celém dílku. Nebudu tady řešit pana Ellisona o němž každý ví co to bylo za narcise a arogantního sebestředného mistra světa a okolních vesmírů, což dokazuje v předmluvách k povídkám i tady, ale hlavně jak řekl už Karel Infeld Prácheňský - No, nemá talent... Ellison prý posílal 20 let svému profesoru z vysoké, odkud jej mimochodem vykopli, své práce, aby mu dokázal jak se pan profesor mýlil a jaký je H.E. borec. Nevím, jestli učitele přesvědčil, ale mě předvedl ve svých povídkách, že jednoznačně talent na psaní nemá. Což o to, nápady má, ovšem psát neumí. Nevěříte? Věřte. Pro nevěřící Tomáše vám sem něco z knížky opíšu. - Dračí dech! Ohěň rozčísl noční oblohu a z půlnočního ticha přes modročerné nebe vyrazil výkřik. Ze středu ohnivého zášlehu se obzorem hnalo jakési stříbřitě šedé smítko, které postupně ztrácelo svůj boční tah a začínalo padat. - Cornfeld se trhlinou v trupu vyplazil ven a loď pečlivě obešel. Talíř se do země zaryl čumákem napřed, náběžnou hranou napřed. Dva kousky z rozhodně nejtragičtější povídky celé knihy snad mluví za vše. Podobná skladba vět a používání stejných slov dokolečka dokola se táhne všemi příběhy v této antologii. Ne, nemůže za to překlad, protože toho se zhostil překladatel výborný a to pan Žáček. Tudíž nedostatky padají na hlavu pana Mistra. Až na první slušnou povídku podle které vznikla mnohem zábavnější počítačová hra je zbytek knížky tragédie a nuda plná dětinského chování postav, nelogických dějů a mizerných zakončení. Povídky H.Ellisona vynikají originalitou, ovšem ne v zrovna positivním slova smyslu. Možná stojí za zamyšlení už jen to kolik toho tento obrazoborec napsal a kolik toho bylo do našeho jazyka přeloženo. Naštěstí nemnoho. Za velmistra sci-fi jej rozhodně nepovažuji. Na rozdíl od něj samotného. Na to mají právo mnohem větší a lepší spisovatelé. Že pane Asimove, Heinleine a vám podobní...