Nekonečné dny

Průměrná kniha, téma mohlo být lépe zpracováno, nelíbil se mi konec.

Před psaním komentáře jsem si poslechla La Campanellu a stejně nevím jak knihu okomentovat, přestože jsem ji dočítala od druhé poloviny na jeden zátah. Příběh měl napětí i tajemství, střídavé vyprávění z doby nyní, po všem (r.1985) doplňuje obsáhlejší popis doby před tím, kdy na počátku je hrdinka malou holčičkou. Rodina, ve které se Peggy nachází na počátku, není úplně funkční, což se projeví naplno po matčině odjezdu na turné. Otcovo chování a následné činy jsou prostě šílené. Peggy mi bylo celou líto, dost věcí jsem nechápala (Cestovali až do Bavorska? Nikdo po nich nepátral? Jak vůbec mohli přežít s tak mizerným vybavením?), piáno, které otec měl vytvořit a hraní na něj si opravdu neumím představit (byla to taky jen iluze?) a konec, ten mě naštval. Některé situace a děje byly poutavé a zajímavé, jiné části zdlouhavé a nevěrohodné. A podle anotace jsem měla jinou představu o ději i postavách. Škoda.