Nekonečně dlouhé odpoledne

Ruby, která má tmavou pleť a je - jak jinak ;-) - chudá, se živí úklidem luxusních domů na předměstí Los Angeles. Jsou padesátá léta a upravené hospodyňky se starají o své děti a tráví čas nakupováním a chozením do kavárny, zatímco peníze vydělávají jejich manželé v elegantních oblecích. Idyla je ale velmi rychle narušena, když jednoho dne Ruby v kuchyni Haneyových objeví kaluž krve a její zaměstnavatelka Joyce jakoby zmizela z povrchu zemského. Opravdu by ale Joyce opustila své dvě malé dcerky? Co se vlastně stalo, se pokusí vypátrat detektiv Mick Blanke. Jak se ovšem zdá, bude muset získat podporu Ruby, protože bez ní se ve vyšetřování ne a ne hnout z místa ;-). Autorka napsala velmi dojemný a zároveň tragický příběh. Čtenář se v něm stává svědkem doby, která doslova pohrdala lidmi tmavé pleti a také silně utiskovala ženy obecně. Ty jsou totiž zcela závislé na mužích, odsouzené se starat o domácnost a o děti, aniž by měly možnost realizovat své sny a uniknout z této jednotvárné a často i kruté reality. Příběh jako takový je vyprávěný ze tří úhlů pohledu - a sice Ruby, Micka a Joyce. Já osobně jsem nad tím, kdo je pachatelem, vůbec nepřemýšlela a možná i proto jsem byla lehce překvapená ;-). I když ta osoba byla fakt strašně nepříjemná už na první dobrou... Autorce se opravdu bravurně podařilo zachytit atmosféru amerického města té doby a také jednotlivé charaktery popsala na výbornou. Za to všechno dávám plný počet a pevně doufám, že brzy napíše nějakou další knihu.

Minulé storočie, 60.roky, mierne ponura atmosfera v štýle Phila Marlowa...Presne taketo pocity som mala z tejto knihy.Inak ja nejak velmi nemusim citat o rasizme, ale tu mi to nejako nevadilo.Myslim, ze autorke sa jej debut celkom dobre vydaril, budem sledovat jej pokroky.