Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

Já jsem nadšená. Nestává se úplně často, že knížku otevřu nahodile a bez nároků, a ona se vyloupne takhle skvěle. Ovšem s komentářem bych si asi tentokrát nijak snadno neporadila. Poté, co jsem lehce povzneseně minula název a líbeznou fotku na přebalu, jsem si už celou dobu připadala jako na speleologické výpravě. Moje literární čelovka svítila ostopéro, a já objevovala a objevovala a neskutečně jsem si lebedila (také díky přepychovému překladu pana Martina Pokorného). Naštěstí už se shrnutí výtečně zhostil Taťka Hraboš. A tak "drobničky" dojmů nás ostatních nechť jsou jen přitakáním řečenému...

Žádný akční příběh, jen takové nezávazné povídání z konce 30.let minulého století. Slečna učitelka v květu sil a šestice jejích žákyň na dívčí škole Marcie Blaineové. Okrajové zmínky o Francově Španělsku, Mussoliniho Itálii a Hitlerově Německu definují dobu, ovšem školu určuje něco úplně jiného: "Vím jistě, že slečna Mackayová hodlá zpochybnit moje vyučovací metody. Už k tomu došlo dřív. A dojde k tomu znovu. Já se ale držím vlastních vzdělávacích zásad a předávám ze svého životního rozkvětu to nejlepší. Slovo vzdělání, latinsky educatio, pochází z předpony ex, ven, a slovesa duco, vedu. Vzdělávat znamená vést ven. Pro mne vzdělávat znamená vyvést ven něco, co už žák má v duši. Pro slečnu Mackayovou vzdělávat znamená vkládat do duše něco, co tam není." Autorčin styl je skvělý sám o sobě, překlad Martina Pokorného určitě nezaostává. A já se těším na stejnojmenný film. "Navenek se od ostatních vyučujících lišila tím, že setrvávala ve stavu kolísavého vývoje, zatímco ony si - a naprosto pochopitelně - po završení dvaceti let již netroufaly jakkoli měnit názory, a zvláště ne na etické otázky. Na světě nebylo nic, co by se slečna Brodieová nemohla ještě naučit, a chlubila se tím. A když dívkám říkala: "Toto jsou má nejlepší léta. Sbíráte plody mých nejlepších let," ta slova neplynula z úst nehybné slečny Brodieové, nýbrž takové, jejíž přirozenost se jim rozvíjela před očima současně s tím, jak se formovaly dívky. Nejlepší léta slečny Brodieové se rozpínala a utvářela ještě v době, kdy už děvčatům táhlo na patnáct. A zásady, jimiž se řídil závěr jejích nejlepších let, by ji samotnou na jejich počátku šokovaly."