Nejlepší kandidát

Naprosto dokonalá kombinace Poslední aristokratky (to díky formátu drsně glosující vypravěčky) a seriálu Kosmo (politická satira se vším všudy). Smál jsem se od začátku do konce. Až jsem se po padesáti stránkách začal bát, jestli autor nepřepálil start, ale ne. Vůbec ne. Knížka neustále nabírá na obrátkách a graduje fantastickým závěrem. Není tady nic, co by autor neměl skvěle nadíváno a nastudováno - cyklistické rodinky, inovativní fabriky, strach z cizinců, opuštěnost Jesenicka, politické marketéry... Je to úžasný místopis České republiky - tak trefné charakteristiky Bruntálu, Vítkova, Prahy, Mostu, Slovácka, Ostravy, jižních Čech nebo Vysočiny - umřete smíchy. "My všichni jsme jedna velká rodina. My, Češi. Musíme proto držet spolu a pomáhat si. Až se svět začne otřásat, budeme na všechno sami. Žádný Polák nám pomáhat nebude. Proč by to dělal? Vždyť má svoji řepu, kterou celý den jí. Proto jsme se dnes sešli na tomto místě, na místě vojenského opevnění, které nás mělo chránit před Němci, ale neuchránilo, protože válčit je moc nebezpečné. Jsou to jen betonové kulisy. Dnes za těmito hranicemi nejsou Němci, ale Poláci. Možná na nás jednou zaútočí. Až sní všechnu řepu. A nejspíš nás porazí, protože budou hrozně hladoví a my se zase nebudeme bránit, protože to nemá cenu. Ale to je jedno. Důležité je, že umíme postavit bunkr. V tom je naše síla, zdroj národní hrdosti. Dej Čechovi lopatu a on ti do večera vykope jámu. Možná. Nebo lopatu ukradne a vykope si jámu doma." (úryvek z projevu prezidentského kandidáta) Takového debila, aby člověk pohledal, to je Jan Novák, prezidentský kandidát a velkodrůbežář. Jeho projevy (např. slavný bruntálský k dětem) jsou politickým vrcholem knížky. A tím druhým nihilistické rozhovory jeho asistenky, vypravěčky Johanny se všemi okolo - pojišťovákem, stánkařkou, barmanem, spolužačkou... Jak ta je solí. No nic, prostě úžasná knížka. Skláním se před autorovu schopností přesně nakombinovat ostrý humur s neméně ostrým popisem stavu naší společnosti.

Na prvních asi padesáti stránkách jsem si říkala, tak přece se najde dobrá politická satira. Absurdní situace, prázdné dialogy, papouškované fráze…., jenže po dalších padesáti naprosto stejných stránkách se stejnými situacemi, stejnými předvídatelnými vtipy, to začalo být trochu nudné. Skoro to vypadá, že autor po určitou dobu pročítal všechny možné diskuze na internetu, vypisoval si vtipné komentáře a bonmoty a až jich měl dost, prostě je nasypal na stránky téhle knížky. Jenže tahle samoúčelná vtipnost za každou cenu prostě nefunguje. S přibývajícími stránkami se mění spíš na křeč. Zvlášť když se nejpozději v polovině knížky vytratí jakýkoli náznak děje. Poslední čtvrtinu už jsem en rychločtením přelítla, kdyby se to přece jen ještě zlepšilo. Nezlepšilo. Samozřejmě se tam najdou i dobré momenty, třeba neschopnost komentátorů a analytiků pojmenovat to, čeho jsou svědky, a schovávání se za rádoby intelektuální blábolení. Jako celek je ale pro mne knížka zklamáním. Dvě hvězdy mám vyhrazeny pro knížky "radši ani ne", což je bohužel i tento případ.