Nedotýkej se mě

Tak tady jsem si dobře naběhla. Teď budu min. půl roku čekat na další díl. Kniha je opravdu velmi podobná stylu Mony Kasten "Začít znovu" s mixem Elle Kennedy "Návrh". Komu se líbí styl a výše uvedené tituly těchto autorek, tak zde si přijde taky na své. Sage odchází studovat co nejdále od svého domova. Důvody, proč se tak rozhodla, se čtenář postupně dozvídá, i když strach z dotyků a panické ataky prozrazují své. Líbí se mi, jak autorka podrobně popisuje, co Sage právě probíhá hlavou. Úžasné jsou její kamarádky, ať už z dětství Megan, anebo April. Zápletka ohledně bratra mi došla ihned a mám takové tušení jak to bylo i před 3lety s April. No a Luca je prostě Luca. Takový na oko bad boy, který studuje na knihovníka. :) Jediná věc mě v rámci děje zmátla, a to údaj ohledně úmrtí otce Sage.

Nejdříve jsem byla hodně naštvaná, že prvních sto stran byly věčně popisované strachy Sage. Po dvě stě stran už to bylo docela otravné. Stále se řešila jedna a táž věc, nic moc žádný nový děj. Po tři sta stránek už to celkem změnilo trochu otravnosti a Luca se více snažil co mohl, aby Sage pochopil. Jenže neměl kuráž to vyřešit do konce. Pořád ustupoval jen aby se ji nedotkl ať slovem nebo fyzicky. A konečně ke konci, když jsem si myslela, že konečně to k něčemu bude, prásk.... po telefonátu je opět na začátku knihy. Vím, že někdy je takový psychický stav těžko ovladatelný, ale myslím si, že se tím nikam Sage neposunula. No i když to bylo moc dlouhé a psychicky i náročné, určitě si pořídím i další díl, jen abych dostala rozhřešení, jak se se vším Sage dál vyrovná.