Něco překrásného se končí

Velmi dobře napsaná kniha, která však dle mého názoru vyžaduje solidní základy biologie a chemie, pokud chcete nepřeskakovat kapitoly (Kapitola Život naruby), filozofie (Myšlení archaického Řecka mezi kolapsy), ale hlavně otevřenou mysl. Věděli jste, že u fazole byl nalezen gen, který svědčí o "křížení" genetické informace mezi živočichem a rostlinou v dávných dobách? Víte, že alkohol a družnost s ním spojená je zemědělský vynález a "drogy" proti alkoholu přinášejí spíše míjení a jeví se jako předneolitický rys? Že člověk je dlouhodobě schopen vykonávat fyzicky práci pouze 1/5 koňské síly, což je jedna silnější žárovka? Že současné státy jsou neobvyklou anomálií, protože většina pro většinu lidí je přirozenější žít v rámci malých, spíše rovnostářských skupin do 200 lidí? Že bez lokálních kolapsů /požáry částí lesů/ se systém může zhroutit, protože se stane příliš homogenním a tím zranitelným? Že po hodně masivním kolapsu se někdy vytrácí "paměť zděděného" a nové bytosti musí hledat od nuly jak se chránit před riziky, aniž by měly zkušenosti svých předchůdců? (Představte si, že je blackout na rok či déle a málokdo z nás si umí dopěstovat obilí, vyrobit elektriku, ulovit zajíce, nebo konzervovat jídlo bez moderních prostředků, protože se tyto vědomosti vytratily a net, kde se to dá najít - PROSTĚ NENÍ! ) "Vždy, když se historie opakuje, tak to stojí víc..." "Zrno nevydá plodu, nezemře-li..." Nenechte si jí ujít, i kdyby jste cosi opravdu přeskočili. To své si tam většina z nás zřejmě najde.