Nebeská krůpěj

Román z vesnického prostředí, kdy ještě úcta k rodičům byla na prvním místě. Sice se mi nelíbilo tehdejší postavení ženy ,která musela vychovávat děti, vařit pro rodinu a čeládku, starat se o hospodářství , posluhovat manželovi ,který si jako v tomto příběhu žil po svém. Takto se hold tenkrát žilo a nikomu to nepřipadalo divné. Tenkrát hodně pomáhala ve všem utrpení víra v Boha. I takovéto knihy si ráda přečtu , abych se dozvěděla ,jak se dříve žilo a jaký měly v té době ženy těžký život. I když jak je v knize psáno ,že je žena „Nebeskou krůpějí“.

Opět jsem se nechala zanést do počátku 20. století na venkov, tentokrát do statku Jarouše Kudrny. Po delší době se mi povedlo nesáhnout po povídkové knize a díky za to. Byl to nádherný příběh plný zvratů, trápení, radostí a vše nasáklé atmosférou tehdejšího žití. Moc se mi příběh Andy a Jarouše líbil. Na hluchá popisná místa jsem si zvykla, ale není jich tam tolik, zato děj běží rychle, stoupá a klesá, samé zvraty a novoty bez řečiček okolo. Líbí se mi, že autorka opravdu dokáže na 200 stranách popsat čtivě a poutavě dlouhá časová období, aniž by se čtenář nudil nebo mu naopak chyběly informace. Vlasta Javořická je český poklad a tato kniha mne opět přesvědčila o tom, jak moc se mi její styl i příběhy líbí. Nebylo to nic strhujícího, od autorky mám oblíbené jiné kousky, co opravdu chytí za srdce, ale čtení jsem si moc užila.