Nauč mě říkadla

Barunka ji dostala od prababičky k prvním narozeninám. Za mě nejpovedenější kniha říkadel, co máme doma. A že jich máme hodně. Nádherné ilustrace Aleny Schulzové a celková grafická úprava způsobují, že se při předčítání hodně kochám:-) Taktéž výběr lidových i autorských říkadel je povedený. V knize najdeme básničky od J. Žáčka, M. Černíka, J. V. Sládka, J. Vodňanského, F. Hrubína, J. Kožíška a L. Štíplové. Důkladné ilustrace umožňují skvělé zapojení dětí. Jak by bylo (M. Černík) Jak by byla smutná tůňka, kde žabička nezakuňká. Jak by bylo smutno v háji, kde si ptáci nezpívají. Jak by byly smutné domy, kde nešumí žádné stromy. Jak by byla smutná louka, kde si brouček nezabrouká. Jak by byla smutná ves, kde neštěkne žádný pes. Jak by bylo smutno v kraji, kde si děti nevýskají. Ani nedokážu říct, které říkadlo je mé nejoblíbenější. Líbí se mi totiž skoro všechny. Ale nejvíc se těším na poslední písničku Kolik je na světě věcí od J. Vodňanského. Ne proto, že jí kniha končí, ale proto, že ji ráda zpívám:-) S dcerou jsme přečetly mnohokrát, naposledy dnes. Vzápětí mé babičce do telefonu vykládala, že jsme si četly o bubákovi. (Babička totiž ráda bubákem straší děti, ale já strašení neuznávám, tak dcera ví, že není skutečný:-)) DOPORUČUJI.

Nenadchne, neurazí. Ilustrace mě ani naši prďolku neoslovily, básničky některé fajn, některé dost na sílu. Obešla bych se bez lidových říkadel, těch je v jiných knihách plno.