Naše zářná léta

Nádherná kniha, nevím, kdy jsem naposledy u knížky tolik plakala... Příběh je plný lásky ve všech jejích podobách, stínech i světlech, je ale také plný bolesti a strachu ze selhání, které má kořeny v dětství. Je o závislosti na alkoholu, který ničí vztahy a nechává za sebou bolavé duše a promarněné životy. Příběh čtyř generací odehrávající se během několika desítek let má v sobě i naději, sílu a křehkost života. Ach, Ryane, Lillian, Georgette, kéž by šel vrátit čas a začít znovu a jinak... Moc povedený debut, který si ode mě zaslouží dvě slova: vřele doporučuji!

Kdo má rád společenské romány ze života a zejména rodinné ságy ze současnosti, neměla by mu tato kniha uniknout. Jediným problémem u mě bylo srovnání s knihou od C. Lombardo Nejhezčí dny našich životů, která patří k mým milovaným a Naše zářná léta se jí sice námětově trochu podobají, ale stylem psaní ( a zejména rozsahem) je to úplně jiná kniha. A tak jsem se prvních pár desítek stran musela od té první jmenované oprostit a v duchu nesrovnávat a dostalo se mi opravdu krásného, hlubokého čtenářského zážitku. Oceňuji, že se autorka nebála těžších témat, že život Ryana a Lillian popisovala realisticky, ale s pochopením, láskou a zvláštní něhou, která mě nejednou dojala k slzám. A potom Georgette, pro mě nejsilnější postava celé knihy, kterou život nešetřil. Její příběh mohl být srdcebolným klišé, ale naštěstí k němu nesklouznul. Ryzí, intimní, smutný i nadějeplný čtenářsky vděčně napsaný příběh o lásce, manželství, mateřství, přátelství a nástrahách osudu, které se nikomu v průběhu života nevyhnou. A přeložila ho Lenka Faltejsková, která je pro mě zárukou, že od knihy budu těžko odcházet. A tak se také stalo:-) a já posílám velké doporučení.