Naše planeta

"Život si najde cestu," říkával dr. Malcolm v Jurském parku a tahle kniha nás utvrzuje v tom, že - ačkoliv mluvil o dinosaurech - měl pravdu. Snad. Knižní Naše planeta je stejně jako její seriálová předloha především nádherným, nadějeplným varováním, výpravnou zprávou o současném stavu našeho domova a, řekněme, jemně optimistickým výhledem do budoucna. Hlavní myšlenka zůstává stejná - člověk je vůl, hodně toho už zničil a nebylo by dobré, aby v tom pokračoval. Zachránit, co zbývá, pořád jde. Ale nejlépe se toho dosáhne tak, že se do toho přestaneme montovat, necháme přírodu, ať se hojí, jak umí, a nebudeme jí házet klacky pod nohy. Vždyť si prohlédněte všechny ty krásné fotografie, které tu jsou. Chtěli byste, aby jeden jediný živočich nebo jedna jediná rostlina přestali nadobro existovat? Já ne.

Dechberoucí a děsivé. Dva hlavní pocity, které ve mně po přečtení a prohlédnutí téhle knihy rezonují. A stejné pocity, možná ještě intenzivnější, vyvolává stejnojmenný seriál. V přehledném rozdělení kapitol na základní ekosystémy se dozvíte základní ekologické a klimatické problémy 21. století. Dozvíte se o vymírání tisíců živočišných a rostlinných druhů, o znečišťování vod, mizení pralesů i tání ledovců. Je snad nevyhnutelné, aby si čtenář po tomhle uvědomil, jak velkou škodu jsme napáchali my, jako lidstvo. Že téměř všechny ekologické katastrofy má na svědomí lidská bezohlednost a sobeckost. Nadměrný rybolov, pesticidy, plýtvání zdroji, lov ohrožených zvířat, oceány plné odpadků, kácení a vypalování lesů a deštných pralesů... Je nutné si uvědomit, že takhle to už dlouho dál nepůjde a po tom, co zničíme všechno kolem, nezvratně vyhubíme i sami sebe. Na druhou stranu není celá publikace jenom výčtem katastrof, v každé kapitole se autor věnuje i vyzdvižení toho, co se nám daří zase napravit, jak se snažíme obnovovat půdu a vytváříme chráněné rezervace, díky kterým se opětovně navyšuje populace ohrožených druhů zvířat. Je to zatím ale pořád jen kapka v oceánu toho, co všechno musíme změnit, abychom naši planetu opravdu udrželi zdravou a prosperující. V první řadě se ji musíme naučit zase milovat, abychom se o ni mohli starat, nehledět jenom na svoje zájmy a zvrátit tak to, do čeho se pomalu řítíme. Stihneme to?