Narušení děje

Naštěstí se mi to nestává často, ale přesto občas jo. Bylo to Narušení děje, ale spíše to bylo narušení knihomolky. S autorkou jsem se při čtení absolutně míjela.  Nejen, že to nemělo téměř žádný děj, ale nebavilo mě ani když vyprávěla o Johnovi, o Alyoně. Občas jsem se chytla na nějakou hlubokou myšlenku, ale rázem to bylo pryč.  Emmě je 33 let a snaží se dát si svůj život do pořádku. Pochází z Čech a žije v Londýně, snaží se vypátrat kam zmizela její partnerka, jaký vztah má k Johnovi. Probírá tam různá témata, klimatické podmínky, LGBT, které bylo dříve absolutní tabu,... Pro mě nezáživný styl psaní, pořád jsem čekala, kdy nastane ta chvíle, kdy jsem ráda, že držím knihu v ruce, ale za celou dobu se tak nestalo.  Knihu k recenzi vždy dočítám, proto jsem se dobojovala do konce. Nepochopila jsem, co tím chtěla autorka říci, ani co bych si měla odnést. Ale věřím, že autorce při psaní pomohla,  aby se vyrovnala s určitými situacemi ve svém životě a přeji knize, ať jiní čtenáři jsou spokojení.

Upřímně – vůbec nechápu, že se mi tuhle knihu podařilo dočíst. Narušení děje pro mě bylo čtení, které mě víc mátlo než bavilo. Celou dobu jsem měla pocit, že mi něco zásadního uniká, že mezi řádky má být nějaký hlubší význam, který ale prostě nevidím. Když jsem se pak podívala na recenze ostatních čtenářů, zjistila jsem, že nejsem sama, kdo to tak má – tahle kniha je opravdu rozpoluplná. Buď ji lidé naprosto milují, dávají jí pět hvězdiček a mluví o geniálním experimentu s jazykem a příběhem, nebo ji naopak považují za úplný odpad. A já jsem, přiznávám, někde v té druhé skupině. Nevím, jestli mi něco uniklo, jestli jsem „nepřišla na klíč“, jak k té knize přistoupit, ale prostě ke mně vůbec nepromluvila. Nezaujala mě jazykem, ani příběhem (pokud se to tak dá nazvat), a chvílemi to pro mě bylo spíš přemáhání než čtení. Možná jsem na tenhle typ knihy prostě nebyla naladěná. Možná bych ji měla číst jindy. Ale teď a tady – ne, Narušení děje pro mě nebylo ničím, co by ve mně něco zanechalo. Spíš jen údiv nad tím, jak rozdílně může jeden text působit na různé čtenáře.