Napospas

Tohle nebyla žádná miloučká knížka o amazonkách na norském ostrově. Tohle bylo syrové a surové, od počasí a jiných přírodních úkaz po chování mužů a žen v tehdejší době. Takové novodobější Kladivo na čarodějnice. Ani jsem nevěděla, že to v historii probíhalo v Dánsku-Norsku. Ze začátku jsem měla problém se začíst a dostat pod kůži všechny obyvatelky ostrova, jejich mentalitu a chování vůči sobě. Ursula byla taková, jak se od ženy tehdejší doby očekávalo, že bude, i když v některých momentech překvapila. Muži v knize - no comment. Jsem ráda, že jsem to s delší pauzou přečetla. Byl to zase jiný žánr, než obvykle čtu. Líbí se mi obálka, krátké kapitoly a ano, bylo to čtivé.

Napospas je další knihou, která by mě asi minula, kdybych si nepřečetla zdejší komentáře. Když jsem ji kupovala, nedokázala jsem si představit styl ani samotný příběh, a obálka mi nápovědu rozhodně nedala. Jakmile jsem začala číst, hned jsem byla vtažena do děje, do času. Nejsevernější norský ostrov, nejponuřejší náboženské období a nejvyšinutější psychopati ve vysokých funkcích s velkou mocí. Minimálně to poslední známe i z našich dějin, z nechvalně známých čarodějnických procesů. Ale musím autorce přiznat, že popis života lidí 17.století v oblastech tehdejší Finmarky byl velmi působivý a čtivý. Cyklus jednoho roku v lidském měřítku a fungování byl skvěle vylíčený, jakož i soužití s Laponci, pro našince velmi exotické (já osobně si jedinou zmínku o Laponcích vybavuju z Andersenovy pohádky o sněhové královně). Když si to spojím s konkrétními, velmi dobře popsanými postavami, a přidám skvělý překlad Gisely Kubrichtové, je pochopitelné, že výsledkem je výborná kniha. Takže i já hnidopiška mám pouze jedinou připomínku: jak je možné, že na ostrově, kde nejsou žádné stromy, se topí dřevem? To se všechno vozí z pevniny, nebo je tam tolik vyplaveného dříví? V knihách P. Maye, které se odehrávají na Hebridách, se všude topilo rašelinou, takže tohle mě mate. Ale to je opravdu zanedbatelný, i když pro mě rušivý detail. "Světlo svíčky je nejslabší v koutech. My jsme tu od toho, abychom si tam pořádně posvítili, prohledali naše temná místa a vypálili je. Abychom je sežehli ohněm Boží lásky."