Náměsíčníci

Nooo, to bylo něco teda... Více v záložce recenzí od Knižních střípků.

Začátek mne docela zaujal, stostránkový "dopis" hlavní hrdinky, s níž se i zpočátku dalo sympatizovat při nejistotě z podivného chování manžela, dokud se nezačaly vynořovat znepokojivé záležitosti z minulosti i současnosti. Slibný byl i v úvodu nastíněný netradiční způsob líčení dění (struktura knihy) - dlouhé dopisy, útržky, přepisy nahrávek, zápisy v návštěvnické knize hotelu... Jenže s přechodem na další dopis, líčení jiným protagonistou, manželem, se rázem do popředí dostala znásilnění, pornonahrávky, děsné praktiky, opět v minulosti i současnosti, a navrch se vynořily homosexualita a satanismus, takže z toho šla hlava kolem, ohavnosti se vršily až nakonec nebylo vůbec jasné, oč vlastně celou dobu jde. Chtěla jsem knihu rychle "dorazit", abych věděla, nad čím jsem ztrácela čas, jak se z toho autorka vylže, ale opravdu to nešlo. Zhruba v polovině prostě končím, ani prolistování zbytku nenaznačilo nic slibného, objasňujícího náměsíčníky na řeckém ostrově, dva manželské páry, (napůl) ztracené/zavražděné, filmaře, majitelku hotelu apod.