Pro mne zklamání: vadil mi formát i obsah. Čtvercový větší formát s mrňavým hustým fontem textu nalevo a celostránkovými kresbami napravo, opakující se na každé dvoustránce. Kresby mne nezaujaly, všude se slibují akvarely, v knize je však provedení šedo-černo-bílé, takže to vypadá spíš na kresby uhlem, navíc mne neoslovující, nedokreslující atmosféru. Barvitá Indie by si opravdu zasloužila knihu založenou na obrázcích barevné provedení... Mapy samozřejmě chybí, stejně jako fotky. Text má zachycovat nečetné několikatýdenní/měsíční návštěvy země v zimním období, ovšem stylem podivnou kadencí deníkových záznamů, od letecké přepravy, přes ubytování, popisující pak jednu hospodu za druhou, kořalky a místní drogy. První část se věnuje Goa, a když jsem se po desítkách stránek nepřesunula od hospod dál než na pláž, už jsem jen listovala...

"V Indii má všechno ostřejší obrysy, sytější barvy, přemrštěnou perspektivu, urputnější výraz, jako herci v němých filmech, když museli přehrávat, aby byly čitelné emoce hraničící se zvráceností. Hluk bývá opravdu ohlušující, ale když nastane ticho, má hypnotickou moc. Místní architektura je kolapsem logiky." Jak výstižné! František Štorm nabízí naprosto jedinečný pohled na Indii, která je nám kulturou a životním stylem tak vzdálená. On ji miluje, jezdí tam často a sžívá se s místními. Proto jsou jeho postřehy naprosto jedinečné, a natolik vzdálené banálním cestopisům typických turistů. Nebere si servítky, takže při čtení nejenže vidíte popisované scenérie, ale cítite ten smrad a očas i naprosou beznaděj. Osobně mi velmi sedí strohý a přesto tak briskní styl psaní. "Zajeďte" si touto knihou do Indie, nebudete litovat.