Nalezený milenec

Tento díl se mi líbil nejvíc. Butch si to svoje štěstí opravdu zasloužil a čekal na něj tak dlouho. Sice mi nějakou dobu trvalo, než jsem úplně překousla chování Marissy, ale stále pořád ve mě hlodá ten červíček pochybností, jestli opravdu patří k sobě. Dle knihy zřejmě ano, ale můj závěr je trochu jiný. Podle mně bylo Marisse všechno naservírováno na stříbrném podnose a ona nemusela ani hnout prstem. Vůbec nebojovala, jen se vezla. Ale Butche jsem měla moc ráda od prvního dílu a strašně jsem se těšila na tento díl a jemu to všechno obzvláště přeju. Ale tohle je jen názor. Moc se těším na další díl.

Tak jo… já ty upíry a jejich osudy prostě žeru Butch O'Neal – policajt mezi upíry, tvrdohlavej, loajální… a ochotnej jít až na dřeň. Marissa – aristokratická upírka, křehká na první pohled, ale uvnitř mnohem silnější, než se zdá. A jejich příběh? Nebyl jednoduchý. Nebyl rychlý. To pouto mezi nimi bylo těžký, komplikovaný… ale o to víc skutečný. Láska tam byla dávno předtím, než si ji vůbec dovolili přijmout. A přesně to mě na tom bavilo. Žádná rychlá pohádka. Ale cesta plná pochybností, bolesti a hledání vlastního místa. A jo… pojďme si říct i to, co se neříká nahlas Ta chemie mezi nimi? Sakra fungovala. Žádná přehnaná divočina, ale přesně taková ta intimita, co má váhu. Napětí, touha, konečně povolené emoce… a člověk si jen říká: „no jo… těm upírům se to prostě žije“ Jo, vedlejší postavy mě občas rušily (ano, chtěla jsem být jen s nimi ), ale chápu… autorka si nás tím pomalu připravuje na další příběhy. Bratrstvo si mě omotává čím dál víc