Najednou

,,Miluju tě tak moc, až mě to samotného děsí. Ale vím, že poslední měsíce je mi krásně, jako mi ještě nikdy nebylo. Jsi moje všechno." Užila sem si tento příběh kde se neustále něco dělo a já měla pocit jako bych tam byla, s touto partou basketbalistů, u kterých dva že tří našly to co hledaly...Madison,tatinkova holčička,která chtěla žít vlastní život a ne ten co ji byl předurčen jejím otcem..ta to Ryan ji podpořil v tom co milovala...

Tohle byla paráda. Jsem hrozně ráda, že jsem se na příběh vrhla v den, kdy jsem byla na darování krve, protože jsem od toho nemusela odcházet a mohla v klidu číst. Protože jak je na obrázku, tak to u mě tady opravdu platilo – furt jsem si říkala „ještě jednu kapitolu“, až jsem byla na konci. Bavilo mě to od první stránky až po tu poslední, jelikož kniha je čtivá a ubíhá svižným tempem. "Nejdřív tě pozvu na kafe, co by tě mohlo zabít, pak tě navlíknu do brutální šichty v baru, a když to chci odčinit zmrzlinou a procházkou, skončíš prokletá." Postavy byly moc hezky vykreslené, ať už hlavní nebo ty vedlejší. Madison i Ryana jsem si hned zamilovala. Postupně se ukazovalo, že oba řeší některé věci, ale líbilo se mi, že si šli za svým. Hlavně Maddie a že to neměla vůbec snadné. Její otec se choval jako totální chňup a já jen čekala, kdy vystrčí hlavu ze zadku, a uvědomí si, jak se chová. Její mamka se za ni mohla také trochu víc bít. A Jamie? Bože, ten prcek byl úžasný. Snad každá věta, kterou vypustil z pusy, tak byla perla a já se neskutečně bavila, když byl na scéně. I jejich přátelé byli zlatí. Prostě to byla strašně hezká kniha, která mi neuvěřitelně sedla. A i když je napsaná možná spíš pro mladší, tak věřím, že nadchne i ty dospělé tak jako mě. Na autorčiny knihy jsem se chystala už déle a věděla jsem, že letos se na některou určitě vrhnu, ale jsem ráda, že mi ji kamarádka výzvy, jelikož jsem se tak k ní dostala dřív. DĚKUJI Angie. Určitě si přečtu i knihu Náhodou, která je o jejich přátelích Eleně a Nathanovi