Najdorf

Tohle se bohužel nepovedlo. Nelze brát ani jako literaturu faktu, jako krásnou literaturu už vůbec ne. Nudný začátek knihy se ukázal jako nejzáživnější pasáž. Chybí cokoliv, co by čtenáře vtáhlo do děje, nutkání, aby se dozvěděl, co bylo dál. Chápu vnitřní pohnutky autora zmapovat historickou událost v rodišti jeho otce. Svému závazku vypátrat okolnosti popravy otcovy známé dostál. Jenom bych odolala potřebě se o výsledky pátrání podělit s širokou veřejností. Nebo jinak: šikovný autor by zde možná našel zajímavý námět na svůj román. Nicméně podání, které nám předkládá pan Nepraš, je z literárního hlediska jen hrubě načtrnutá skica.

Poděkování autorovi, že přispěl k zachování detailů o životě na Vitorazsku ve 20. století a jeho pohnutých dějinách. Nebyl první a doufejme, že není poslední. Kniha totiž není strhující beletrií, i když příběhové části (návštěva u otce před koncem jeho života, pátrací návštěva v Gmündu) jsou asi nejčtivější. Není to historická kniha, s prameny zachází dosti volně a autor se nedrží striktně faktů. Nejhorší je ale celková struktura knihy, kterou si autor vůbec neujasnil předem, nikdo ho nejspíš redakčně nevedl, tady nakladatelství zcela selhalo. Mnohé věci se tam několikrát opakují, jsou na přeskáčku, kniha totálně postrádá osnovu, skáče v čase sem a tam. Nedivím se jiným čtenářům, že knihu nedokázali dočíst. Ale přesto díky, že dílo existuje. Vitorazsko aspoň nějak přiblíží současníkům. A my, kteří sem jezdíme pravidelně každý rok trávit přelom roku, jsme aspoň měli konkértní cíl silvestrovského výletu a letos jsme se prošli pláněmi bývalého Kösslersdorfu.