Náhradní život

Kniha, která určitě stojí za přečtení. Jedna z mála knih (severo)makedonských autorů, která je dostupná v češtině. Já ji četla podobně jako Geri, Londýňan, který se v knize přijel podívat do Jugoslávie před jejím rozdělením. Díval se "ne jako turista, ale jako člověk, který chce lidi, kteří tu žijí opravdu poznat". I já jsem chtěla lépe poznat lidi, kteří žijí v Severní Makedonii, kam jsem se už mohla i osobně podívat. A to se mi dostalo. Kniha mi přišla až dost rozsáhlá - kdyby autorka veškerou bohatou látku rozdělila do tří románů, byly by určitě čtenářsky přístupnější. Takhle to chce odvahu se do knihy začíst. Četla jsem už určitě romány, které mi byly bližší. Tady se mi ale opravdu hodně líbily některé pasáže, některé podněty k zamyšlení a poznávání Severní Makedonie: její historie i toho, jak ji lidé prožívají. Určitě doporučuji ke čtení. "Milovali se čím dál víc. Tělesné touhy se u nich doslova rodily z lásky mezi jejich dušemi. Jejich tělesné vzrušení nevzniklo z jakéhosi sexuálního pnutí, jakože já jsem to pnutí znala z noci s mým klaunem a ze sebe samé, když jsem doslova chtěla, aby do mě vniklo cokoli, aby mě to uspokojilo, naplnilo potěšením, a potom, když vše skončilo, jsem se cítila prázdná a nenáviděla jsem sama sebe, že se sebeuspokojuji, protože to nebylo milování, ale obyčejná masturbace. Darko a Srebra se milovali tak moc, že pro ně bylo přirozené, že se budou milovat a líbat, a nakonec se spojí, aby zažili spojení těl zároveň s jejich dušemi, bez kondomu, bez antikoncepce, protože už dopředu milovali to miminko, které bby v tom momentě počali, už byli tři v jednom – a s nimi v každém okamžiku byl i Bůh. Ale bohužel jsem s nimi byla i já, od Srebry neoddělitelná, a teď i od Darka, vědoma si všeho, co se mezi nimi děje, ale bezmocná cokoli změnit."

Prvních šest měsíců v letošního roku jsem strávil studiem na univerzitě ve Skopji. Přes léto jsem se myšlenkami sem tam v hlavním makedonském městě ocital. Nestačilo to. Potřeboval jsem Skopji cítit více. A když jsem v naší městské knihovně v Žatci objevil tuto knihu, doslova jsem žasnul. Ani jsem nečetl, co je obsahem, viděl jsem, že děj je zasazen do Skopje na úskalí velkých změn po celém regionu. Musel jsem po tom sáhnout a příběh doslova zhltal. Asi nejdojemnější kniha tohoto roku. Opravdu ojedinělý příběh plný tragédií, ale sem tam i radostí. Doporučuji všemi deseti. Mimo příběh a vyobrazení postav mě velice bavilo pozorovat, jak hlavní hrdinové chápají politické změny, které se postav nepřímo dotýkají - rozpad Jugoslávie, vyhlášení nezávislosti Makedonské republiky, konflikt o jméno s Řeckem, makedonská "občanská válka" či "symbolický útok" na dvojčata. :) Boží!