Nahota

Škoda, že název a ještě víc obálka budí dojem milostného nebo spíš erotického románu, protože ve skutečnosti jde o ponuré psychologické drama. A výborné. Oba hlavní hrdinové - vykořenění, osamělí, nedůvěřiví se náhodně potkají a prožijí spolu? vedle sebe? pár dní. A nastávající doba normalizace jejich tíživé vnitřní pocity jen umocňuje. Velmi intenzivní a působivé.

Veliký překvapení. Jedna z výhod stáří je, že člověka už jen tak něco nepřekvapí a o to překvapenější pak je, když ho něco překvapí. To totiž je pak veliký překvapení. A Nahota je veliký překvapení. Moje nahota teda ne, já od mala vypadám skvěle i nahej, ale tadle knížka byla lepší než pizza margarita zdarma. Jaro 1969 bylo dost hustý, protože se muselo obejít beze mne. Za to byla ale normalizace. Drsňák je samotář a lehkej kriminálník, kterej se chce v base oběsit a na to konto dostane 5 dní volno. Z čehož plyne, že to zkusim možná taky v práci na tohle zahrát až mi dojde dovolená, ale to je teď vedlejší. Drsňák se vydá do svého rodného kraje, aby zkusil najít pravdu o svém původu a osudu své matky, která zemřela velmi mladá. Shodou okolností ve stejný moravský vesnici bydlí Jarmila, která je taky samotářka a učí na místní škole a nosí v sobě hrozlivý tajemství, kvůli kterýmu se nerada zamilovává. No a tyto dva lidi se potkají na vesnickým pohřbu a během pěti dnů rozjede Matějka takový psychologický drama, že jsem si chvílema říkal, jestli todle neni literární jägermeister. Přinejmenším to má stejně hutnou atmosféru. Za mne čistých 10/10. Nevim jestli byla dřív kniha nebo film, ale todle vydání je prokládaný fotkama z filmu a tak si čternář automaticky vizualizuje Drsňáka jako Čepka a Jarmilu jako Hanzalovou, což ale vůbec neni na škodu. Až do poslední stránky jsem byl tak napjatej, že jsem to ani nemoh číst na záchodě, protože bych se u toho nevykadil.