Moře nálezů a ztrát 1 Náhodní lháři

Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst, obě hlavní postavy mě vytáčely a ani jednoho jsem nechápala. Problém se čtivostí změnil zhruba ve čtvrtině a mě konečně začalo zajímat, co vlastně Michael v Praze hledá nebo jaká tajemství skrývají jeho američtí spolužáci. Pořád jsem ale nechápala Elenu a to, proč se mu pořád plete do jeho záležitostí, i když k tomu nemá žádný důvod, a ta nenávist mezi nimi mi připadala strašně umělá. Mnohem víc jsem si oblíbila vedlejší postavy Terezu a Jakuba, kteří byli na rozdíl od hlavních hrdinů uvěřitelní. V průběhu čtení jsme postupně začali dostávat odpovědi na některé naše otázky, ale s každým odhalením vznikaly nové a nové nesrovnalosti a záhady a to mi začalo docela vadit, protože toho, co jsme nevěděli, tam bylo na můj vkus až příliš. I z toho důvodu se do dalších dílů už nepustím, protože i když by mě zajímalo, jak to bude pokračovat, z těch neustálých náznaků a otázek jsem docela otrávená.

Nemohla jsem se rozhodnout, jak knihu nakonec ohodnotím. Za mě je to pěkných 3,5*, ale zaokrouhlila jsem směrem nahoru, protože řemeslně je to pěkně odvedená práce. :) Ač mě text stylisticky nijak neohromil, tak spletitý příběh mě poměrně spolehlivě táhl dál. Kdyby mi bylo okolo patnácti, určitě bych z knihy byla nadšená víc a snad si i vytvořila nějaký bližší vztah s postavami. Takhle mě zajímal především příběh, který nám autorka v prvním díle rozehrála, ale pocity samotných postav mi byli lehce lhostejné. Ve svých dvaceti letech s nimi již asi nesdílím stejné smýšlení. :) První díl nám celý příběh teprve rozehrává. Objevuje se zde spoustu záhad, nejasná minulost hned několika postav a na konci knihy nebudete o moc chytřejší než na jejím začátku. Je jasné, že na kloub všem těm záhadám a vztahům budeme postupně přicházet až v dalších dílech. Ale i s tímto vědomím jsem se po dočtení prvního dílu neubránila mírnému zklamání, že jsem se toho dozvěděla poměrně málo. Na druhou stranu tak ve čtenáři zůstává ona zvědavost, kterou ukojí jedině přečtením dalšího dílu, což je pěkný efekt a zde opravdu funguje. *POZOR, MOŽNÁ DROBNÝ SPOILER* Osobně mě zajímá, jak se bude vyvíjet vztah hlavních hrdinů dál. Mírně řečeno se k sobě příliš nemají. Párkrát byl vidět záblesk nějaké chemie, ale vzájemný odpor mezi nimi přetrvává. Za což autorku vlastně chválím, protože když už se celou knihu nesnášejí, tak by jejich nečekané propuknutí lásky působilo neuvěřitelně a směšně. Máme před sebou ještě tři další díly a tudíž spoustu prostoru pro vývoj vztahů. Ano vztahů, protože po prvním díle člověk nemůže jasně ukázat prstem a říct: "Tihle dva budou určitě spolu," což mě baví. Jen doufám, že bude na vzájemné vztahy v dalším díle dán větší důraz, především co se vztahu Michaela a Eleny týče. V prvním díle mi tam něco chybělo. :) *KONEC SPOILERU* Nejsem čtenář detektivek, takže s vyloženě spletitými příběhy příliš zkušeností nemám. Tudíž jsem docela valila bulvy, když se nám příběh Náhodných lhářů začal nabalovat a zamotávat. Snažila jsem si dávat bedlivý pozor, protože mě zajímalo, jestli se sama autorka v příběhu náhodou nezamotá nebo neudělá botu. Ale ničeho jsem si nevšimla. Takže paní autorce klouboček dolů. Jak jsem se zmiňovala výše, stylisticky mě text příliš nezaujal. Přišel mi tak nějak výrazně jednoduchý, jakoby mu chybělo "koření" samotného autora. Nějaký prvek, který svému textu může dát jedině jeho autor. Ale uznávám, že kniha se četla snadno, i když jsem z formy textu nepociťovala takový požitek jako u některých jiných knih. Tohle všechno jsou však osobní preference, tak mě berte s rezervou. ;) Trochu rušivé mi přišlo používání vykřičníků v přímých větách tam, kde bylo zřejmé, že postava promlouvá klidným hlasem. Suma sumárum, jsem zvědavá na další díl. Zajímá mě, jak se budou vyvíjet příběh, jeho hrdinové, vztahy mezi nimi, ale i samotný spisovatelský um autorky. Doufám v vzestupnou hodnotu. :)