Víceméně soubor Bretonova nejdůležitějšího díla nabízí čtenáři autorovu tvorbu z období 1928-1944, které obsahuje také doplněná vydání nebo dopisy Sigmunda Freuda. Nadju jsem měl možnost číst už dříve samostatně, ale tentokrát jsem jí "zhltnul" v rámci celé volné trilogie spolu ještě s Arkánem 17. Díla jako taková jsou samozřejmě esejistická a zabývají se vším od snů, přes lásku až po symboliku a okultismus. Právě ona korespondence s Freudem je pak zajímavá i z toho úhlu pohledu, kdy se autor a někdo, koho cituje, střetnou v tom, že jeden z nich udělal chybu, ale nakonec se zjistí, že se vlastně stala někde úplně jinde, tedy u strany třetí.