Nádherná katastrofa

Od této knihy jsem očekávala hodně silný a emočně vypjatý příběh. Protože zamilovat se do vraha svého bratra? No, to vypadá jako hodně silné kafe! Oba hlavní hrdinové působí sympaticky. Na to, v jakém jsou věku, jsou i poměrně rozumní, mírní a možná až moc klidní. Cara byla před smrtí bratra hodně akční a společenská. Poté se dost změnila, uzavřela se do sebe a svůj temperament zkrotila. Nathana poznáváme de facto až po nehodě, kdy je z něj klubíčko neštěstí. Vedle Cary však rozkvétá a nalézá znovu radost ze života. Ačkoliv si v sobě nese obrovskou vinu, je to zároveň laskavý, milý a vtipný kluk. Proč to tají on, chápu. Nikdo by po světě neroztruboval, že někoho srazil a zabil. Ale proč to tají ona? Že přišla o bratra? Ano, chápu, že nechce být litována. Ale nechápu, že si myslí, že by se s ní pak přestal bavit, že by ji odsoudil za ztrátu blízké osoby. Nezlobte se na mě, ale to je hloupost extrémních rozměrů… Takže tu balancuji s tím, že díky tomu uměle vznikly některé situace, které by jinak vůbec nemusely nastat... Vývoj vztahu se mi líbí. Je pozvolný a roztomilý. Oba si to užívají, ale přitom našlapují velmi opatrně a možná právě díky tomu je jejich pouto opravdu silné a zdá se, že zvládne přežít úplně vše. Nebudu vám lhát, doufala jsem, že to nezvládnou. Doufala jsem, že takový kráter mezi sebou nezvládnou překročit – to by byl upřímně konec, který by se mi líbil. A jak to nakonec dopadlo? Nejsem ani nespokojená, ale ani spokojená. Nakonec jsem vlastně mile překvapená celou gradací příběhu. Celou dobu jsem byla v napětí, kdy se to konečně provalí a jak se k tomu oba postaví. A ano, když se to konečně stalo, naplnilo to má očekávání. A právě otázka, co všechno dokáže člověk odpustit – druhému i sám sobě – je podle mě tím nejsilnějším, co kniha nabízí. Není to jen příběh o lásce dvou lidí, kteří se neměli potkat. Je také o vině, truchlení a o tom, jestli je vůbec možné znovu najít radost ze života. Není to pro mě bezchybná kniha, ale přesto mě dokázala udržet v napětí až do konce a přiměla mě přemýšlet, jak bych se v jejich situaci zachovala já. A možná právě proto ve mně příběh zůstane ještě o něco déle. Hodnocení: 4/5

Táto kniha ma trikrát rozložila a len dvakrát poskladala naspäť. A áno, čítate správne – tretíkrát som už ostala zlomená. Je to neuveriteľne silný príbeh a ak máte deti, budete ho prežívať ešte intenzívnejšie. Už štvrtá kapitola ma úplne dostala. Chýbalo naozaj málo a rozplakala by som sa. Bolo to tak neuveriteľne srdcervúce, že som musela na chvíľu prestať čítať. Potom príbeh začne rozkvitať a vy sa necháte ukolísať pocitom, že všetko bude dobré a krásne. A potom príde ďalší úder. Kapitola o Nathanovom výlete na útesy vo mne vyvolala obrovské napätie. Tŕpla som pri každej stránke a bála sa toho najhoršieho. Keď si konečne vydýchnete, príde studená sprcha v podobe slov Carinho otca a následne súdu. To už máte stiahnutý žalúdok, hryziete si nechty a dúfate, že to dobre dopadne. Ach, bolelo ma to. (A teraz nemyslím hryzenie nechtov. ) Postupne sa začnete báť samotného konca. Srdce máte zovreté a čítate ďalej. A potom príde ten moment. Ostanete zdrvení a zlomení. A pre mňa bol najťažší práve záver. Autorka zvolila horkosladký koniec. Myslím si, že veľa čitateľov ho bude považovať za správny a vlastne aj šťastný. A chápem to. Ale ja som po dočítaní ostala smutná. Pre mňa to nebol úplný happy end. Takže citlivejšie duše, pripravte si k čítaniu aj vreckovky. Zhrnula by som to tak, že je to nádherný príbeh, ktorý vám niekoľkokrát zlomí srdce, no zároveň vám pripomenie, aký vzácny je život, láska a rodina. A práve preto stojí za prečítanie. IG: @booklover_sk_cz