Román je založený podle skutečné události. Na knize se podílela také její dcera MAYA LEEOVÁ a australský spisovatel DAVID BREWSTER.
Hlavní postavou je slovenská učitelka MAGDA HELLINGEROVÁ, která byla do Osvětimi deportována 28. 3. 1942. Pracovala jako tzv. vězeňský funkcionář. Dohlížela na nespočet vězňů a udržovala pořádek. Mnoha lidem zachránila životy včetně její rodiny (bratranci, sestřenice,...
Román je založený podle skutečné události. Na knize se podílela také její dcera MAYA LEEOVÁ a australský spisovatel DAVID BREWSTER.
Hlavní postavou je slovenská...
Román je založený podle skutečné události. Na knize se podílela také její dcera MAYA LEEOVÁ a australský spisovatel DAVID BREWSTER.
Hlavní postavou je slovenská učitelka MAGDA HELLINGEROVÁ, která byla do Osvětimi deportována 28. 3. 1942. Pracovala jako tzv. vězeňský funkcionář. Dohlížela na nespočet vězňů a udržovala pořádek. Mnoha lidem zachránila životy včetně její rodiny (bratranci, sestřenice, strýc aj). Setkala se s různými funkcionáři z řad SS, např. IRMOU GRESEOVOU, EDUARDEM WIRTHSEM, JOSEFEM KRAMEREM, JOSEFEM MENGELEM aj. Byla organizační typ, reagovala pohotově na situace, které nastaly a nebála se něco říci před lidmi z SS, i když to bylo velmi nebezpečné. V některých situacích se chovala přísně na vězenkyně, ale bylo to nezbytné, aby neupoutali zbytečně pozornost SS a aby zachovala pořádek a řád. Někdy měla namále a mohla skončit v plynu. Lidé ji měli rádi a nezapomněli na její pomoc. Když byla v úzkých, rádi Magdě pomohli. Na ruce měla vytetováno číslo 2318. V Osvětimi se seznámila také s mužem BÉLOU, do kterého se zamilovala. V Osvětimi strávila přes 3 roky. Sledujeme Magdin život před válkou, v Osvětimi a také její život po válce. Kromě Osvětimi byla také v koncentračním táboře Ravensbrück a Malchowě.
Celkově se kniha četla dobře, i když to bylo srdceryvné čtení. Je určitě dobře, že Magdina dcera Maya se rozhodla vydat tuto knihu, abychom nezapomněli na hrůzy holokaustu a také nezapomněli na Magdu, která byla velmi statečná a která pomáhala ostatním, jak nejlépe dovedla.
Na počátku Doslovu je uvedeno: „Magda nikdy netoužila po tom, aby jí lidé, jimž zachránila život, nějak děkovali či aby ji chválili. Pouze si přála, aby uznali, že ona v té neskutečně hrůzné době udělala vše, co bylo v jejích silách, a že si zachovala svou lidskost i navzdory zcela nelidským podmínkám. Naštěstí kromě těch, které ji obviňovaly, existovalo i mnoho vězenkyň, které si Magdinu pomoc uvědomovaly a byly jí vděčné.“
V závěru knihy se nachází DOSLOV, ve kterém nalezneme také vyjádření různých lidí, kterým pomohla a zachránila jim život. Vyskytuje se zde také kapitola POVÁLEČNÝ OSUD NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH OSOB V TOMTO PŘÍBĚHU a SLOVNÍČEK POJMŮ.
Číst více
Číst více