Na marších

Kniha se mi nečetla lehce. Knihy plné násilí, zla a nesnášenlivosti se nečtou nikdy lehce, zvlášť pokud člověk ví, že vychází ze skutečných událostí a takové příkoří se někomu skutečně dělo. Kniha v sobě nese důležitá svědectví o bezpráví z minulosti, ať už to jsou čarodějnické procesy, vyvlastňování půdy nebo násilnosti na ženách. Je špatně, že se o tom víc nemluví. I druhá linie řeší důležité téma nerovností můžu a žen i v dnešní době. A přestože i toto je důležité téma, tak vedle historické linky působí slabě. Možná celá kniha je napsaná málo do hloubky a hodně skáče a témata nejsou propracovaná. I přesto si zaslouží pozornost. 4* (1/26)

Není to úplně snadné, žít tam, v tomhle specifickém kraji, který po staletí ovlivňuje opakující se cyklus záplav a povodní. Atmosféru zdejších mokřadů autorka popisuje autenticky, vidíš ten drsný kraj přímo před očima. Mezí poli jde Abelke, silná, nezávislá, svobodomyslná, vystoupila z mlhy 16. století, rozhodnutá žít podle svých pravidel v době, kdy nezávislost je krutě trestána. Abelke chce být slyšena, se svou úctou k zemi a přírodním silám, a to i v mužském světě, a to se nepromíjí. A pak je tu Brita, tam, kde Abelke září, její moderní alter ego, poněkud bledne. Tam kde Abelke bojuje uprostřed divokých marší o přežití a identitu, Britino hledání smyslu života působí ploše a vykonstruovaně, její vnitřní monology a rodinné problémy spíš narušují to magické pouto co si vytvoříš s minulostí, postrádají totiž hloubku a osudovost. Britin příběh je tak spíš jen šedým stínem, co proletěl nad krajinou aby dal záhy opět prostor světlu, i když ho vydávají plameny hranice. Takže tenhle příběh stojí za přečtení hlavně díky Abelke, v jejím příběhu totiž autorka vytvořila něco jako poctu ženám, co se odmítly sklonit a podrobil předsudkům ... "Země dává i bere, ale jen ten, kdo ji skutečně miluje, v ní dokáže zapustit kořeny, které nezpřetrhá ani čas." PS: Ten současný příběh za mě zachraňuje Rút, její snaha najít a objevit pravdu dávno zapomenutou. Zatímco Brita se ztrácí, Rút funguje jako most mezi světy - minulostí a dneškem.