Na houpačce

Druhý případ vyšetřovatelky Pauly Pihlajové ze současného Finska. Spojují se v něm dvě - zřejmě fingované sebevraždy. Obětí je stará, těžce nemocná žena a známý horolezec. Paula musí přijít na to, co je spojuje... Motiv vraha a načasování zločinů se mi zdálo trochu zastřené, ale budiž. Děj se zaměřuje hodně na průběh vyšetřování, které je celkem i věrohodné. Žádné velké nečekané zvraty, spíše sledování logického postupu policistů. Soukromý život Pauly ustupuje trochu do pozadí a možná proto je úplný konec až dojemný. 4,5 hvězdičky

Po přečtení prvního dílu jsem měla trochu obavy, zda se ten druhý nepotáhne na stejné vlně. Ale musím říct, že druhý díl je o chlup lepší. Vyšetřování je mnohem svižnější, ale především taky zajímavější. Tentokrát nemohu říct, že by vyšetřovatelům vše padalo do klína, naopak to do sebe postupně hezky zapadá a stopy se objevují. Už od samého začátku se mi líbil námět spojený s dětskou houpačku. Nechci nic prozradit, ale je až neuvěřitelné kam to autoři dokázali dotáhnout. Škoda toho, že uzavření celého případu nedostalo více prostoru. Celé vyšetřování bylo napínavé, ale vše skončilo lusknutím prstu a bohužel to nedává příliš velký smysl. Chybí detaily, a především chybí hloubka motivu. Nakonec musím vyzdvihnout také vedlejší linku v podobě soukromých životů vyšetřovatelů. Autoři nám dovolí nahlédnout do jejich soukromí a otevírají tím opravdu hodně otázek. Pokud se v budoucnu dočkáme pokračování, určitě to bude jeden z hlavních důvodů proč budu chtít v této sérii pokračovat. Především linka spojená s Paulou a jejím synem vypadá opravdu hodně napínavě, a mohlo by se tam toho ještě hodně zvrtnout. Hodnocení: 4/5