Myslet srdcem

Myslím, že tahle prvotina potěší každého, kdo má rád new age, vnitřní bohyně, sebepoznání atd. NEBO tradiční psychedelika NEBO cestování a jižní potažmo střední Ameriku. A nejlépe vše dohromady. Já po knize sáhla, protože jsem toužila číst něco, co se dotýká španělštiny, Španělska, Latinské Ameriky... Možná je to tím letošním vedrem a dusnem, že jsem se zabořila rovnou do amazonské džungle. Trochu jsem při tom občas bojovala s esoterickou tendencí autorky, jindy jsem jí však byla nakloněna (protože sama jsem v tomhle spíš uprostřed, takový esoterik cynik :-)). A ze stylistického hlediska tam byly rezervy. Přesto mě to bavilo. Polovinu knihy autorka někde zvrací. Zvrací z medicíny, zvrací z létání, zvrací na lodi... Až z toho byl komický leitmotif, ze kterého si dělala legraci i autorka. Mezitím popisovala hezké příhody, setkání a zajímavá místa. Pár zmínek jsem si musela hned vyhledat, což způsobilo, že jsem čtení přerušila, abych koukala na dokument o indiánech Kogi (jmenuje se to Aluna). Ke konci knihy jsem začala tušit, že se jí nechci vzdát a odnášet do anitkvariátu, že i když nesouhlasím se vším a nemohla bych se z různých důvodů vydat na stejnou cestu, chtěla bych knihu mít poblíž, aby mi připomínala pocity ze čtení... Ve výsledku je to totiž moc fajn motivační kniha. Autorka celou dobu zápasí hlavně se sebou. Každý to známe - třeba když pijeme alkohol, ačkoli víme, jak zle nám bude, a že dvě hodiny smíchu se brzo promění ve smutek, litování a později ve fyzickou bolest. A stejně to děláme pořád a pořád. Ona je stejná, i když se nad ní neustále vznáší hrozba autoimunitní nemoci. Díky tomu zažije neuvěřitelné věci. Ale zároveň se sebou musí neustále bojovat. Respektive s částí sebe... S čím přesně a jak to dopadne, to už tu neprozradím. To, čeho si hodně vážím je, jak Juliet ukazuje, že ani osamocená žena se ve světě nemusí bát a ztratit. Její síla a tvrdohlavost prorazí i jazykovou bariéru. A jako jedna z mála autorek z téhle sekce esoterika/motivace upřímně napíše, jak se mýlila, varuje před spiritual bypass a rozhodně nenabízí geniální (alternativní) léčbu lusknutím prstu. Spíš velmi náročný a bolestivý, ale krásný proces.

Myslím, že tahle prvotina potěší každého, kdo má rád new age, vnitřní bohyně, sebepoznání atd. NEBO tradiční psychedelika NEBO cestování a jižní potažmo střední Ameriku. A nejlépe vše dohromady. Já po knize sáhla, protože jsem toužila číst něco, co se dotýká španělštiny, Španělska, Latinské Ameriky... Možná je to tím letošním vedrem a dusnem, že jsem se zabořila rovnou do amazonské džungle. Trochu jsem při tom občas bojovala s esoterickou tendencí autorky, jindy jsem jí však byla nakloněna (protože sama jsem v tomhle spíš uprostřed, takový esoterik cynik :-)). A ze stylistického hlediska tam byly rezervy. Přesto mě to bavilo. Polovinu knihy autorka někde zvrací. Zvrací z medicíny, zvrací z létání, zvrací na lodi... Až z toho byl komický leitmotif, ze kterého si dělala legraci i autorka. Mezitím popisovala hezké příhody, setkání a zajímavá místa. Pár zmínek jsem si musela hned vyhledat, což způsobilo, že jsem čtení přerušila, abych koukala na dokument o indiánech Kogi (jmenuje se to Aluna). Ke konci knihy jsem začala tušit, že se jí nechci vzdát a odnášet do anitkvariátu, že i když nesouhlasím se vším a nemohla bych se z různých důvodů vydat na stejnou cestu, chtěla bych knihu mít poblíž, aby mi připomínala pocity ze čtení... Ve výsledku je to totiž moc fajn motivační kniha. Autorka celou dobu zápasí hlavně se sebou. Každý to známe - třeba když pijeme alkohol, ačkoli víme, jak zle nám bude, a že dvě hodiny smíchu se brzo promění ve smutek, litování a později ve fyzickou bolest. A stejně to děláme pořád a pořád. Ona je stejná, i když se nad ní neustále vznáší hrozba autoimunitní nemoci. Díky tomu zažije neuvěřitelné věci. Ale zároveň se sebou musí neustále bojovat. Respektive s částí sebe... S čím přesně a jak to dopadne, to už tu neprozradím. To, čeho si hodně vážím je, jak Juliet ukazuje, že ani osamocená žena se ve světě nemusí bát a ztratit. Její síla a tvrdohlavost prorazí i jazykovou bariéru. A jako jedna z mála autorek z téhle sekce esoterika/motivace upřímně napíše, jak se mýlila, varuje před spiritual bypass a rozhodně nenabízí geniální (alternativní) léčbu lusknutím prstu. Spíš velmi náročný a bolestivý, ale krásný proces.

Kdyby se Siddharta nechal inspirovat touto knihou, tak by osvícení dosáhl zvracením a sexem. Musela jsem. :-) Ale vážně. Kniha teda nebyla úplně to ONO, co jsem čekala. Paní Juliet se dobře poslouchá, je to vzdělaná a vtipná žena. Ale kniha jaksi zaostávala. První půlku jsem nějak přelouskala, jakoby autorka nevěděla, jak poselství uchopit. Za to ale druhá část knihy se četla sama. Perfektně vylíčené cestování po Jižní Americe. A nějaké to moudro k tomu. :-) Takže nakonec velmi dobré čtení.