Má temná Vanessa je asi jeden z těch nejsilnějších příběhů, co jsem kdy četla. Nebo minimálně v poslední době. Zároveň je i jedním z psychicky nejnáročnějších příběhů, co se mi dostal do rukou. Většinu knihy jsem četla se staženým žaludkem a při čtení se mi mnohdy dělalo dost nevolno, psychicky i fyzicky. Kniha se zaobírá velmi závažným tématem, které se nečte vůbec snadno. Před autorkou musím pomyslně smeknout klobouk, protože ač sama v předmluvě uvádí, že nic podobného nikdy nezažila, kniha přesto působí neuvěřitelně realisticky a přesvědčivě. Autorka jde až na dřeň, je syrová, drsná. Na to, že se jedná u debutový román, působí to neuvěřitelně vyzrále, kniha se mi dost silně zaryla pod kůži. Příběh, psaný z pohledu Vanessy, dává čtenářům možnost nahlédnout do mysli oběti. Ze všeho, co se Vanesse stalo, mi bylo vnitřně strašně úzko a děsí mne pomyšlení, jak drtivě to může člověka vnitřně rozložit a stáhnout na samé dno, když se stane obětí zneužívání. Mladá, křehká a snadno ovlivnitelná duše puberťačky (stále ještě do značné míry dítěte) v rukou manipulativního predátora je v téhle knize zobrazena tak realisticky, že to až bolí. Kniha rozhodně stojí za pozornost, nicméně pokud se chystáte tento román číst, rozhodně očekávejte temné a emočně velmi náročné čtení.

Má temná Vanessa je vydařený debut mladé americké autorky. Určitě nečekejte žádné lehké a oddechové čtení, i přesto vás ale tento román osloví. Láska má mnoho podob. Co je ještě láska a co už není ? Je možné nazvat láskou vztah mladičké studenty a jejího o mnoho let staršího profesora ? Všechny tyto otázky nastiňuje tento román, ale nad odpověďmi musíme přemýšlet. Vanessa je na nové škole, cítí se tak sama, nemá kamarádku a najednou vycítí přízeň a zájem staršího muže. Může odolat, ale nechce, ona to necítí jako zneužití, ona to chce, souhlasí s tím... Silný román, který vás donutí myslet. Dá se mysl znásilnit ? "Přijď, zbožňuji tě, v dlaních ponesu, svou karmínově temnou Vanessu !" (V. Nabokov)