Konec dobrý,všechno dobré.Pro mě to bylo celkem utrpení,popisování všeho,co šlo popsat,vzala jsem to hopem a četla nejvíc jen dialogy.Jsem ráda,že to mám za sebou a bohům žel,asi nejsem vyvolená,která by z toho byla úplně vydřená.

V minulém díle jsem slíbila nárůst vlastností epických superhrdinů. Myslíte si, že už nemají kam? Vždycky je kam. Tady vás o tom ubezpečí ve chvíli, kdy se z nich stanou živoucí bohové. Autorka už se ani nesnaží předstírat, že by mohlo dobro prohrát a zlo zvítězit. Množírně gryfů navzdory. Být hlavním záporákem, hodím si mašli. Opravdu. Vemte si to, dáte si práci, unesete hlavnímu páru dítě. Hohoho, máte v ruce páku, které se nic nevyrovná. Tak co vy na to, dobráčci, teď se vzdáte, nebo chcete vidět mrtvolku vašeho synka nabodenou na kopí? No, a co oni vlastně na to? Coby. Nic. Hlavní hrdinka vzlétne nehmotně na paprscích měsíce, proklouzne až do paláce toho ošklivého únosce. Jako bonus způsobí celé zemi vlhké sny o své osobě. Nu, v tom paláci se zhmotní, popadne dítě a stejným způsobem se odhmotní zase zpět. Problém vyřešen za dvacet minut! Na mašli, fakt! Je škoda, že se nezhmotnila s nožem v ruce a dotyčného záporáka rovnou nezabila, ušetřila by nám tím nutnost číst dalších několik set stran podobně namáhavého překonávání překážek, než dobro definitivně zvítězí nad zlem.