Muž, který ve Svaté zemi prodával vzduch

Prozaický debut Omera Friedlandera přináší jedenáct povídek z Izraele a Blízkého východu. Jsou pevně zasazené do konkrétního prostředí, některá témata podle mě nebyla univerzální, jak tvrdí anotace,ale našla se i taková. Autor s mimořádným citem pro detail vykresluje atmosféru, v níž se prolínají utrpení, soucit i jemný humor. Setkáme se například s podvodníčkem prodávajícím „svatý“ vzduch nebo se ženou, která se vyrovnává se ztrátou syna. Vzniká tak podmanivá mozaika příběhů o křehkosti, zranitelnosti a potřebě naděje v lidském životě. Povídky jsou převážně smutné a nutí čtenáře k zamyšlení. Život v Izraeli je pro nás v mnohém neznámý a složitý, proto jsem musela číst pomalu, vracet se k jednotlivým větám a snažit se každý příběh co nejlépe pochopit. Některé výrazy a názvy mi byly zcela cizí, stejně jako mentalita lidí, jejich zvyky a způsob života. Kniha na mě velmi silně zapůsobila, ale rozhodně nejde o jednoduché čtení. Vyžaduje soustředění a otevřenost vůči odlišnému prostředí i kultuře. Téměř každá povídka v sobě nese smutek, ale zároveň i hlubokou lidskost. Přestože jsem se v některých příbězích zpočátku ztrácela, celkový dojem z knihy ve mně zůstane ještě dlouho.