Muž, který nedržel basu

Bouřlivá dvacátá léta, Hollywood roku 1921. Bývalý německý policista Hardy Engel, veterán zákopů 1.SV, americký imigrant s touhou stát se hercem, si toho času vydělává na chleba jako soukromé očko. Vyšetřování okolností smrti začínající herečky Virginie Rappeové však navždy změní jeho vnímání „továrny na sny“. Zpočátku takřka letargický detektiv pomalu proniká do případu v němž je hlavním podezřelým světoznámý komik Roscoe „Fatty“ Arbuckle a stále více se pro něj případ stává osobní záležitostí. K finálnímu odhalení tak může dospět pouze za cenu vlastních obětí… „Snaží se nám namluvit, že je Hollywood nádherný svět pozlátka, v němž jsou všichni přátelé a žijí tak, jak se nám ostatním může zdát. Ale ve skutečnosti se jedná o nemorální kartel, založený na pokrytectví, lži, strachu a vydírání, v němž jedni jsou pány a druzí otroky. Je to hluboce schizofrenní společnost.“ Milé překvapení na závěr roku. Příběh z dob zlatého věku grotesky, jak vzpomenul kolega encyklopedie níže, jenž však pod svou maskou a líčidly skrývá místo smíchu pouze bolest a pláč. Mám rád dějiny starého Hollywoodu, ale osobně před groteskou dávám přednost pozdějšímu období film-noir. V téhle knížce se však obojí pojí dohromady a je to opravdu hodně fajn. Muž, který nedržel basu je kniha napsaná starým dobrým stylem odkazující na osamělé vlky drsné školy, brodící se stokou zkorumpované společnosti, kde není nouze o drogy, chlast, násilí a vraždy, to vše ukryté pod pozlátkem okázalé slávy a šarmu filmových hvězd. Autor Christof Weigold ukazuje pohled na Hollywood z jeho odvrácené strany. Nabízí pohled na skrytou zkaženost rozmazlených hvězdiček. Na pomoc si bere skutečný případ obvinění a soudu komika Fattyho Arbuclea, jen jej doplňuje o vyšetřovaní z pohledu soukromého očka Hardyho Engela, což je rovina ryze beletristická, ukazující jednu z možných variant skutečných událostí. A tak to má být, protože tahle knížka je především detektivkou, u které jsem se vůbec nenudil a užíval si narážky na nejrůznější hvězdy hollywoodské historie. Doufám tedy, že se brzy dočkáme dalšího dílu, budu moc rád!

Soukromé očko v Kalifornii to je záruka na napínavý příběh. Zvláště prostředí filmových studií v Hollywoodu je nanejvýš atraktivní, zvláště když jsou zde přítomny historické postavy. Nejde příliš poznat, co je fikce a co podložená historická fakta, ale základ je určitě pravdivý. Příběh jedné vraždy herečky je také zamotaný, jsou zde různé tlaky, ambice, hromady fetu a také peníze, jak jinak. V půli knihy ztrácí děj podle mne tak trochu na tempu, moc se zde kecá, ale začátek a hlavně konec vše vynahradí. Těším se na další díly.