Muž cti

ať už byl Joseph Bonnano cokoliv, spisovatel evidentně ne... knížka je psaná poněkud nešťastným a velmi nečtivým způsobem.. Don Peppino trochu skáče mezi tématy (okrajově dětství, Sicílie, velmi okrajově rodina a pak zejména "pracovní záležitosti"...a zrovna třeba ta rodina by mě zajímala nejvíc..) a v podstatě jen pořád vyjmenovává nějaká jména : tam a tam jsme se sešli s tím a s tím, probrali jsme to a to, ten a ten intrikoval, a pak přišel tamten a vystřídal toho a furt dokola.. a semtam zmíněný návrat do dětství, na Sicílii a podobně. Navíc stále dokola zlí natvrdlí policajti, kteří mu komplikují život a přivozují infarkty, pronásledují i jeho hodné syny, kteří pak chudáci sedí v lochu, a oni s manželkou musí utěšovat jejich rodiny... no nevim nevim.. svatý muž evidentně ;) na to, že má knížka skoro 400 stran, se dala zmáknout poměrně rychle, vzhledem k obsahu a pletichám, které je obtížné si zapamatovat, navíc když všichni členové Rodin se jmenují Salvatore, Stefano, Joe, Vito a sem tam ještě Tommy a ještě nějaké jiné jméno tuším.... ani zdaleka jsem nedostala to, co jsem očekávala, manžel knihu dokonce nebyl schopen dočíst, ubit výčtem jmen... zas mě měl varovat "bestseller" na obálce ;) s přimhouřením všech očí 3*

Naprosto úžasná knížka. Nebo aspoň její první dvě třetiny :-) Mě tihle kluci mafiánský děsně přitahujou... Nejspíš od prvního zhlédnutí filmů ať už Někdo to rád horké nebo mé srdcovky Kmotr. Úplně jako bych slyšela ten chraplavý šepot, jak mi Joe vypráví svůj příběh. Jenže ke konci knihy se to celé zvrtlo. Asi by mi byl Joe Bonanno mnohem sympatičtější, kdyby jako chlap přiznal alespoň něco. Jenže ta poslední třetina byla taková zoufalá obhajoba, které asi vůbec nikdo nemůže věřit. Čímž ovšem netvrdím, že bych věřila, že je snad FBI organizace plná klaďasů. Každopádně, ať už si o tom myslím cokoli, hlavním měřítkem je, že knihu jsem nepustila, dokud jsem ji nedočetla :-) A už se pídím po dalších, na které mě tato odkazovala :-)