Můrodějka

Taková filozofická pohádka, příběh byl velmi poetický, měl volné tempo a víc než o děj nebo spád tady šlo o ilustrace a pocity. Ilustrace jsou nádherné a z celé knížky přímo čiší melancholie. Líbil se mi pouštní svět opředený příběhy a mýty, nebránila bych se knížce, která by vyprávěla jen "povídačky" z tohoto světa. Bylo to velmi něžné a ve výsledku to s sebou neslo i poselství. Trošku mi tam chybělo nějaké průvodní slovo, víc vnitřních myšlenek. Čtenář opravdu musí číst z obrázků. Během čtení jako by se zastavil čas, a neexistovalo nic jiného než tento příběh. Dovedu si to představit jako film, přesně tahle knížka by si zasloužila vlastní playlist. No, já po Můrodějce určitě v budoucnu sáhnu znovu, až se budu cítit sama, až se budu cítit smutně, tato knížka mě pohladí a obejme.

Jednoduše to bylo cute, cozy and whimsical.