Můj život

O francouzském venkově vždy ráda čtu. Začátek knihy byl docela dlouhý, 7 kapitol pouze příprava a dohadování o cestě do Francie. Až na rozhovory, kde samé hmm hmm a zadrhávání, nedokončené věty. Autorka sice není tak výborná spisovatelka jako třeba Corina Bomann nebo Julia Caplin, čili nemůžeme u ní očekávat dokonalost. I tak se mi nakonec kniha líbila.

Musím přiznat, že už krátce po dočtení si vlastně ani pořádně nepamatuji, o čem přesně kniha byla. Děj mi rychle vyšuměl z hlavy a nezanechal ve mně žádný silný dojem. Přesto bylo čtení celkem příjemné a nenáročné – ideální například na dovolenou nebo na chvíle, kdy člověk nechce nad knihou příliš přemýšlet a stačí mu lehčí, optimistický příběh. Nejsilnější stránkou knihy je podle mě samotná Lily. Je napsaná jako sympatická, nedokonalá žena, která se snaží znovu najít sama sebe a nebojí se dělat chyby. Její pochybnosti i malé radosti působí autenticky a snadno se s ní ztotožníte. Držela jsem jí palce a přála jí štěstí, což je u hlavní postavy vždycky plus. Naopak vedlejší postavy, zejména Frédéric, mě příliš neoslovily. Právě Frédéric na mě působil až příliš „francouzsky“ slizce a jeho šarm mi připadal spíš jako klišé než jako skutečný charakter. Romantická linka mezi Lily a Frédéricem mi proto přišla nevěrohodná a místy dokonce rušivá. Ostatní vedlejší postavy a místní obyvatelé jsou v knize spíše kulisou a chybí jim větší hloubka nebo vývoj. Francouzský venkov je v knize vykreslen jako idylické místo plné vína, sýrů, letních večerů a přátelských sousedů. Prostředí dodává příběhu určitou atmosféru, ale často působí spíš jako pohlednice než jako skutečně živý svět. Renovace starého domu, ochutnávky vína nebo setkávání s místními jsou popsány mile, ale chybí jim větší originalita nebo překvapivost. Autorka píše lehkým, nenáročným stylem, který je vhodný pro čtenáře hledající odpočinek a únik od každodenních starostí. Kniha se čte rychle a plynule. Celkově bych Rok na francouzském venkově doporučila spíše nenáročným čtenářům, kteří hledají oddechovou literaturu s trochou romantiky a optimistickým vyzněním. Pokud čekáte silný příběh, který ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení, pravděpodobně budete zklamáni. Pro mě osobně šlo o milé, ale rychle zapomenutelné čtení, které nenabídlo nic, co bych si chtěla připomenout znovu. Pokud máte rádi knihy s atmosférou francouzského venkova a nevadí vám klišé ani předvídatelnost, může pro vás být tento román příjemným zpestřením letních večerů. Pokud ale hledáte něco hlubšího nebo originálnějšího, doporučila bych sáhnout po jiné knize.