Můj Terezínský deník 1943-1944

"Jsou nějaké zákony, podle kterých se náš svět řídí, a my se kolem nich točíme? Myslím, že je v tom vše: láska, lež, pravda, umění, no zkrátka všechno." (s. 141) Helžin deník je srovnatelný s Deníkem Anny Frankové. Z pohledu dospívající (12 - 14 let) zachycuje život v terezínském ghettu. Je zajímavé, jak Anna i Helga vnímaly tíseň doby a jak si obě uvědomovaly složitost mezilidských vztahů ve stísněném prostoru. Kromě Helžiných zápisků kniha obsahuje i deníkové záznamy otce Hegy a rozhovory s Helgou. Podobně jako Anna i Helga je na svůj věk velice sečtělá. Helga vzdává hold učitelce výtvarné výchovy Friedl Dicker-Brandeisové a líčí její vedení výuky. "Nejkrásnější věc, která na světě existuje po svobodě, zdraví a štěstí na takové rodiče, jaké mám já, jest věda a ještě jednou věda." (s. 149)

Přemýšlím nad slovem, které by tu knihu vystihlo. Pěkná, krásná, super....??? To asi u takové knihy nejde napsat. Ale jak napsat, že se mi kniha líbila s takovým tématem? Smutný příběh dětství Helgy.... Doporučuji přečíst všem dětem v jejím věku 13 - 15 let... Abychom si uvědomili, že máme být rádi, že žijeme ve svobodné zemi a máme všechno, na co si vzpomeneme.