Můj Mount Everest

Protože jsem četla první knihu Moniky o cestě Pacifickou hřebenovkou, chtěla jsem si přečíst i tuto. Důvodů bylo více: je to rodačka z nedalekého Nového Města, dnes už i vím, že spolužačka na ZŠ mé mladší dcery . A aby toho nebylo málo s jejím tatínkem jsem se potkávala několik let při cestě do zaměstnání. Ale hlavně ke knize. Strhující příběh mladé holky, která jde za svým dětským snem. Moniku osobně neznám, ale smekám před ní. S její diagnózou dokázat toto, je pro mě neuvěřitelné. Knihu jsem četla každou volnou chvilku, hltala stránku za stránkou, někdy trnula hrůzou a pak se i smála. Moniko, děkuji za pěknou knihu.

Tahle knížka mě posadila na zadek, i když jsem ji četla většinou v leže. To odhodlání splnit si svůj dětský sen i přes všechny obtíže. Pokora a sebezapření dokázat vylézt na Mount Everest. Smekám pomyslný klobouk a klaním se síle, kterou v sobě Monika našla, aby vylezla na samý vrchol světa. Kniha byla napsaná způsobem, který vás nenechá vydechnout a musíte číst, dokud se nedostanete až na konec.