Můj medvěd Flóra

I obyčejná slova a jednoduché věty dokáží vykouzlit velký příběh. Díky sestře jsem objevil autorku, jejíž knížky si budu užívat ve svátečních chvílích.

A takto kniha vznikla - viz rozhovor s Daisy Mrázkovou: Můj medvěd Flóra je prý skutečný příběh, je to pravda? Ano. Flóru našel náš syn Cyril, který žije ve Švýcarsku. Neumím si vymýšlet, já jenom tak zaznamenávám, když se něco zajímavého děje. Jemu nebylo šest, jak je to v knížce, tam jsem nakreslila chlapce asi šestiletého a dala jsem mu jméno Petr, kdežto nášemu Cyrilovi, když našel Flóru, bylo asi osmnáct, mutoval. Chodil pomáhat Janu Kotíkovi na Vinohrady napínat plátna a jednou tam v parku, jak je to v knížce, uviděl Flóru. Šatičky neměla, bylo to strašně špinavý, on to prostě přinesl večer domů, stál támhle ve dveřích, takhle to držel za nohu a říkal: «Mami, hele, vidíš ty oči? Já jsem to tam nemohl nechat.» Tak jsem viděla, že je zle a že tohle se u nás už vyhodit nesmí, takový on byl. Jedno ucho Flóra nemá, tady má přeražené očičko a on říkal: To já jí spravím a našiju jí nové chlupy. Ale ono to nebylo vůbec potřeba, ona začala vypadat šťastně i bez toho. A šatičky jsme jí dali po jedné panně, kterou jsme dostali od Adriany Šimotové. A on – ten medvídek – je tady až dodnes s námi.