Mrtvé ženy

Děkuji @dobre_knihy & @l.svorcova za zaslání knihy k recenzi. V loňském roce jsme se mohli těšit z nového vydání knihy Nikdy se nepřestala usmívat, připraveného při příležitosti 10. narozenin nakladatelství Golden Dog. Martin Štefko v téhle tradici pokračuje i letos a ke svým 40. narozeninám obléká do nového kabátku také Mrtvé ženy, úvodní díl jeho krimi thrillerové série. Detektiv Hank Giorgio řeší čtyři případy, které spojuje jeden společný faktor – na začátku každého z nich stojí mrtvá žena, nebo alespoň její část. Jména obětí přibývají a Hankovo zběsilé tempo vyšetřování i výjimečné deduktivní schopnosti budou muset stačit k tomu, aby zabránil dalším obětem. Mrtvé ženy jsou důkazem, že i český autor může napsat krimi thriller, který působí jako poctivá zahraniční žánrovka. Sériový vrah, federálové, špína velkoměsta i vyšetřování bez rukaviček tu fungují tak přirozeně, že kdybych nevěděl, kdo za knihou stojí, z fleku bych řekl, že jde o překladovku. Velkou zásluhu na tom má i Hank – takové spojení Sherlocka a Dextera zabalené v těle The Rocka. Na papíře zní jako někdo, koho byste radši obešli obloukem, ale v příběhu si ho rychle oblíbíte. Výborně mu sekunduje jeho nadřízená Larisa, která přináší ostrý jazyk, energii a charisma sexy milfky, která by si s přehledem ukradla scénu i bez Hanka. Potěšil mě i výskyt Roberta Jenkinse z knihy Nikdy se nepřestala usmívat – mám rád, když si autor podobnými detaily buduje své malé univerzum. Kniha nešetří brutalitou ani vulgarismy, ale k takhle syrovému příběhu ten drsnější tón sedí. Nejde však jen o jízdu na krev – jednotlivé části do sebe postupně zapadají, vyšetřování má tah a závěr přijde jako pořádná rána mezi oči. Otevřený konec beru jako pozvánku k dalším případům, které už naštěstí existují. Nové vydání je navíc radost samo o sobě – výrazné, vymazlené a tak povedené, že bych stejnou péči přál i zbytku série. Pokud jste fanoušci drsnějších krimi thrillerů ve stylu Chrise Cartera – Mrtvé ženy vás rozhodně prověří.

Ke knize jsem se dostala na doporučení a jsem ráda, že jsem na něj dala. Příběh mě příjemně překvapil už od prvních kapitol a velmi rychle si získal mou pozornost. Autor nezdržuje zbytečnými odbočkami, děj se plynule rozvíjí a díky svižnému tempu jsem měla neustále chuť pokračovat ve čtení. Velmi dobře na mě fungovala samotná zápletka. Jednotlivé stopy do sebe postupně zapadají, napětí se přirozeně stupňuje a rozuzlení dává v kontextu celého příběhu smysl. Oceňuji, že autor nespoléhá jen na šokující momenty, ale staví na promyšleném vyprávění, které si udržuje pozornost bez hluchých nebo zbytečně natahovaných pasáží. Celkově pro mě šlo o velmi povedený thriller, který splnil vše, co od podobného žánru očekávám. Je čtivý, dobře vystavěný a dokáže si udržet tempo až do konce. Pokud autor bude v podobném stylu pokračovat i v dalších knihách, rozhodně si je nenechám ujít.