Možná tentokrát

Hravý, čtivý a úsměvný příběh, který by byl o moc lepší, kdyby nebyl roztříštěný do kratičkých setkání během jediného roku - a mezi těmi setkáními nezůstalo jedno velké prázdno... Celkově se mi příběh líbil, střety dvou hlavních postav mě bavily, ačkoli Sophie byla občas zbytečně moc ostrá, nicméně jsem ji tak nějak dokázala pochopit - ve světle toho, jaký život žila a co chtěla získat. Chápala jsem vlastně i Andrewa. Většinu nedorozumění mezi lidmi způsobuje to, že spolu nemluví. Že nemluví o tom, co cítí, co je trápí, co myslí tím, když říkají: Nezáleží mi na tobě, ačkoli ve skutečnosti vlastně křičí: Neopouštěj mě... Takže ano, bylo to dobré, ale mohlo to být ještě lepší.

Necítím to na plný počet,ale rozhodně stojí za přečtení ♡ „Na lásce je nejkrásnější to, že ji nikdo nedokáže vysvětlit, ale přece ji každý tak nádherně chápe.“