Mortalis

On to nemusel být špatný horor. Stačilo dát zápletkám punc profesionálního řemesla, lépe pracovat s psychologií postav a možná je víc ztotožnit se čtenářem. Protože ve finále právě tyhle tři věci Mortalisu chybí. Hrdinové vás nezajímají a jejich jednání je dílem autorovy vůle, což je samozřejmě logické, jen by to nemuselo být tak okaté. Děj první povídky pak škobrtne na závěrečné pointě, a co se druhé povídky týče, tam koncepce zápletky selhala úplně, jelikož úvod příliš nesouvisí se zbytkem vyprávění. O třetí fekální mikropovídce ani mluvit nebudu, to je bonus pro milovníky koček. V čem Dominik Jell vyniká, je zobrazování násilí, kdy se neštítí do detailu rozkreslit rozmašírovanou lebku, ale bez té správné omáčky kolem je to vlastně jen sekera zaseknutá v hlavě, ze které jde tolik strachu a hrůzy, jako ze semaforu na křižovatce. Přitom výtvarně na to autor bezesporu má, nevadí-li vám tedy z principu digitální kresba. Jen mi přijde, že úplně nepochopil, o čem hororový žánr vlastně je.

Jeden komiks - dva velmi odlišné příběhy, které spojuje podobně tragický osud hlavních hrdinů. První z nich se jmenuje Osiris a zavede nás do současného Japonska, kde se mladý Hideaki se svým věrným kocourem po boku snaží na kameru zachytit nadpřirozené jevy, aby získal co nejvíc zhlédnutí na sociálních sítích. Nemá ovšem nejmenší tušení, že tentokrát si jako svůj objekt zájmu vybral místo, kde ho kromě senzačních záběrů pro jeho kanál čeká něco mnohem temnějšího. Druhý příběh jménem Poprava se odehrává za dob temného středověku a seznámí nás se soucitným biskupem Paulem, jehož život zásadně ovlivní upálení ženy obviněné z čarodějnictví, jemuž je nucen přihlížet. Mě osobně víc oslovil příběh Hideakiho. Cítila jsem z něj lehký nádech tvorby Junjiho Ita, děj postupně gradoval a samotný závěr byl překvapivý. Paulova dějová linka byla sice také velmi zajímavá, musím se ale přiznat, že si nejsem tak docela jistá, že jsem ji správně pochopila. Měla jsem pocit, že mi při čtení něco uniklo, ale doteď nevím, co to bylo. Určitě je nutné poznamenat, že tahle manga je plná násilných, drastických scén, tudíž se určitě nejedná o záležitost pro děti a mladistvé. Na zadní straně komiksu je uvedeno věkové omezení 18+. Na závěr chci rozhodně pochválit překrásnou kresbu, která mě velmi oslovila. Je skutečně děsivá, plná detailů a je vidět, že si na ní autor dal záležet. Je skvělé vidět, že se do tvorby mangy pouští i lidé mimo Japonsko. Autor sám je velmi zajímavý, oceňuji rozhovor s ním na konci příběhu a doufám, že se od něj brzy dočkáme něčeho dalšího.