Mortalis

On to nemusel být špatný horor. Stačilo dát zápletkám punc profesionálního řemesla, lépe pracovat s psychologií postav a možná je víc ztotožnit se čtenářem. Protože ve finále právě tyhle tři věci Mortalisu chybí. Hrdinové vás nezajímají a jejich jednání je dílem autorovy vůle, což je samozřejmě logické, jen by to nemuselo být tak okaté. Děj první povídky pak škobrtne na závěrečné pointě, a co se druhé povídky týče, tam koncepce zápletky selhala úplně, jelikož úvod příliš nesouvisí se zbytkem vyprávění. O třetí fekální mikropovídce ani mluvit nebudu, to je bonus pro milovníky koček. V čem Dominik Jell vyniká, je zobrazování násilí, kdy se neštítí do detailu rozkreslit rozmašírovanou lebku, ale bez té správné omáčky kolem je to vlastně jen sekera zaseknutá v hlavě, ze které jde tolik strachu a hrůzy, jako ze semaforu na křižovatce. Přitom výtvarně na to autor bezesporu má, nevadí-li vám tedy z principu digitální kresba. Jen mi přijde, že úplně nepochopil, o čem hororový žánr vlastně je.

První příběh se mě líbil, ale ten druhý už bohužel tolik ne