Moje vadná Mariko

To je asi můj první psychologický přečtený komiks. A spadla mi brada. Ještě dlouho ho budu v hlavě rozebírat. Dvě kamarádky. Mariko a Šiino. Jenže Mariko je mrtvá a Šiino se s tím musí vyrovnat. Se všemi svými pocity, výčitky svědomí, bolest, která nejde ničím utišit ani přehlušit. Snad jen splnit Marice její poslední přání… Marika neměla lehký život a možná to viděla jako jediné řešení. Přesto má Šiine pocit, že za to může. Ani se s ní nerozloučila…nic na ní nepoznala. Ukradne urnu s popelem a jede s ní k moři. Plní poslední Maričino přání jet se Šiino na Havaj. Cestou proleje spoustu slz, projde všechny vzpomínky, potřebuje najít klid. V batohu má dopisy od Mariky, které jí vyplňují cestu. Komiks je plný emocí, které zkrz obrázky ještě více procítíte. Netřeba slov ani v komiksu, ani teď ode mě. Silný, dojemný příběh. Vzpomínání na život Mariky, ona nebyla vadná, jenom si to myslela, dostalo se jí jen ubližování v rodině a slunce vyšlo jen když byla s kamarádkou. Kniha obsahuje bonusovou povídku Yiska o indiánském chlapci a Mexickým zločincem. Také povedená.

Nevím jak a proč, ale tahle manga mi hrozně přirostla k srdíčku, stejně jako třeba Město Světel od Ino Asano. Je to tak .. zvláštní a skvělý. mrzí mě, že to je stand alone, potřebovala bych dalších 10 dílů minimálně. (až na tu bonusovou povídku, meh, to jsem moc neocenila. xd)